HOSPODÁŘSKO-TECHNICKÉ ÚPRAVY
PŘI SCELOVÁNÍ POZEMKŮ V NÁRAMČI
A DNEŠNÍ STAV SCELOVÁNÍ V ZEMI MORAVSKOSLEZSKÉ

13. června 1937 byla odevzdána slavnostně 300. scelená obec Nárameč na Třebíčsku za účasti pana ministra zemědělství dra. Josefa Zadiny, zástupců úřadů pro agrární operace v zemi Moravskoslezské, představitelů různých zemědělských institucí, členů Národního shromáždění a jiných.
Význam scelování a úřadů pro agrární operace nebyl dosud doceněn. Jedině účastníci scelování tento význam znají. Ve scelených obcích začíná jiný hospodářský život, začíná rentabilita zemědělské práce. Účastníci dostanou velké, tvarově účelně upravené celky, příjezdné po nových, pohodlných hospodářských cestách, povrchové vody jsou svedeny příkopy, cesty jsou osázeny alejemi, zakládají se nové sady a celá vesnice se upravuje. Mizí neplodná půda, odstraňují se kameny, mizí brázdy a meze a všechny plochy, které ležely nevyužity a ladem.
Jako jedna z největších reforem zemědělské půdy zasluhuje scelování pozemků velké pozornosti veřejných činitelů. Odpůrců scelování dnes již ubývá, poněvadž zemědělci jsou již daleko vyspělejší a poznávají, že dnes nemohou intensivně hospodařiti na drobných, rozptýlených a tvarově neúčelných pozemcích. Stále lehčeji a lehčeji jsou získávány nové obce pro scelování.
Tuto dobrou snahu zemědělců bohužel však nikdo dosud nepodepřel. Podle scelovacího zákona jsou zemědělci povinni zaplatiti skoro všechna vydání jak úřední, tak i věcná. A při tom nevidíme důvodů, aby naši zemědělci platili tyto náklady pouze sami. Zde musí býti náprava. My, co jsme již scelovali, víme, jaký prospěch a výhody scelování přináší. Ale víme také, že jest potřeba snížiti náklady a učiniti je všem dostupné tím, že stát převezme aspoň náklady úřední a že musí býti podporovány také náklady místní z prostředků veřejných.
Úřady pro agrární operace pak nutno dokonale vybaviti po stránce organisační, administrativní a finanční, aby mohly bezvadně dostáti svým velkým úkolům.
Našemu zemědělství nutno scelováním a ostatními úpravami pozemkového majetku zabezpečiti lepší budoucnost a zajistiti tak trvale nejpevnější pilíř našeho státu.

Rudolf Chalupa

Touto publikací předstupují agrární úřady na Moravě před československou veřejnost, aby daly účty ze své činnosti posledních let a znovu upozornily na svou nehlučnou, avšak blahodárnou působnost v zájmu zemědělského pokroku a sanace našeho venkova.
Spisek vychází jako doprovod k oslavám třísté úředně scelené obce Náramče na Třebíčsku a má v prvé řadě informovati naši veřejnost, zejména zemědělskou, jakož i rozhodující kruhy o důležitosti činnosti a o významu a poslání agrárních úřadů vůbec.
Publikace vychází v době 80. výročí, kdy hanácký sedlák a říšský poslanec František Skopalík provedl první dobrovolné scelení zemědělské půdy ve své rodné obci v Záhlinicích na Hané roku 1857. Jeho odvážný čin zůstává na věky skvělým dokumentem nejen podivuhodné prozíravosti a zdravého smyslu pro zemědělský pokrok, ale je i dokladem nezbytné nutnosti pro přeměnu starého, tíživého stavu, a to již před 80 lety za poměrů ještě patriarchálních. Tempo a požadavky dnešní doby nesnesou dalšího odkladu. Plánování v zemědělství jest téměř neproveditelné bez pronikavé racionalisace, kterou by byla úplně zvládnuta výroba po stránce hospodářsko-technické.
Ceny zemědělských produktů, zatížené sociálními břemeny, daněmi, přirážkami a dávkami různého druhu, nutí přímo k racionalisaci výroby všemi prostředky. Jejich prvním předpokladem jest scelení hospodářských pozemků. K tomu přistupuje stálý úbytek orné půdy v důsledku požadavků vojenských a moderní doby vůbec, jako zřizování autostrád, železnic, letišť, zakládání zahradních měst a rozrůstání osad, úbytek, který nikdo nesleduje ani nenapravuje. Tyto projekty vyžadují nákladného komisionálního jednání pro nutný výkup pozemků, které při současném scelení se velmi zjednodušuje a zlevňuje. Starosti o depopulaci, útěk venkova do měst, nedostatek pracovních sil na venkově na jedné a nezaměstnanost v městech na druhé straně, bída obyvatelstva v horských oblastech, zejména na Slovensku, na Valašsku a na Podkarpatské Rusi jsou otázky, které přímo souvisí s pozemkovými úpravami, neboť nebude-li vrácena rentabilita zemědělskému podnikání, nebude časem možno venkov trvale připoutati k rodné půdě.
Ovšem bylo by si jen přáti, aby tyto úpravy byly prováděny velkoryse, soustavně za porozumění všech činitelů a za vydatné podpory zemí a státu. Vydání příslušného celostátního zákona jest proto přímo příkazem doby.
Při této příležitosti jest třeba vděčně vzpomenouti provádějících orgánů, zvláště operujícího technika, jehož rukám jest svěřen zdar celého podniku a od jehož zdatnosti, schopnosti a zkušenosti závisí mnohdy osud celých generací.
Vzpomínám vděčně i tisíců našich účastníků, kteří svěřili svůj majetek prováděcím úřadům, a proto pokládám za svou milou povinnost, abych jménem úřadu jim stiskl jejich upracovanou poctivou pravici za projevenou důvěru a za jejich podivuhodnou odhodlanost pro lepší příští s přáním, aby následovali další.
Vivat sequens!

Ing. Ed. Korselt

* * * * * * *

Obec Nárameč v okresu třebíčském jest menší horskou obcí Českomoravské vysočiny. Je položena skoro uprostřed katastru v dolině vedle několika rybníků. Pahorkatý terén je zvlněn táhlými zalesněnými hřbety. Nadmořská výška od 450 do 500 m.
Svou přirozenou polohou náleží do výrobní oblasti pícninářsko-bramborářské. Vzhledem k podnebí a půdám pěstuje se nejvíce žito, oves, brambory, hlavně průmyslové, a jetely. Menší plocha osevu je věnována pšenici, ječmenu, krmné řepě a směskám ostatním. Louky jsou trvalé. Podnebí je drsnější. Průměrná roční teplota +7° C. Průměrné srážky 640 mm. Hospodářsky má spád do Třebíče. Nejbližší železniční stanice je Budišov, 2 km vzdálený.
Obec čítá 81 domovních čísel a 450 obyvatel, kteří jsou zemědělci. Družstevní lihovar je jediným průmyslovým podnikem. Z celkové plošné výměry pozemkového majetku o výměře 785 ha je asi 52% rolí, 10% luk, 6% pastvin a 28% lesů. V katastru je 7 větších rybníků.
Obec je hospodářsky, sociálně a kulturně jednou z nejpokročilejších na okresu.

Myšlenka scelování v obci Náramči vznikla pod dojmem zpráv o výhodách dobrovolné komasace, provedené v r. 1857 v obci Záhlinicích na Holešovsku tehdejším poslancem Františkem Skopalíkem. Skopalík napsal řadu článků a pojednání do Hospodářských Novin a jiných, a tyto časopisy se četly hojně na Třebíčsku. Úspěch tohoto prvního scelování podnítil dobrovolnou komasaci v mnoha obcích západní Moravy na Moravskobudějovicku, Dačicku, Hrotovicku a jinde. A Třebíčsko začalo uvažovati o scelování také.
První vážnější jednání o scelování bylo v Náramči v letech devadesátých. Zdejší učitel Jakub Macek, jehož práci o rozvoj obce nelze ani dobře doceniti, nabádal pilně sousedy, aby také scelovali. Znal poměry několika obcí dobrovolně scelených a viděl a dovedl posouditi účelnost a výhody tohoto zákroku a poněvadž měl i určité zkušenosti (začal studovati techniku) nabídl se občanům, že jim provede scelování do tří let sám za obnos, který by odpovídal daňovým poplatkům, plynoucím z obce za jeden rok. Práce a úsilí ztroskotalo však na nepochopení tří jednotlivců. Myšlenka však žila.
K oživení zájmů a za příklad sloužily první úředně scelené obce na Třebíčsku: v r. 1906 Kojetice, 1907 Loukovice, 1911 Slavice, 1920 Smrk, 1921 Čáslavice, 1923 Dolní Vilémovice a další. Nejvíce působil blízký Smrk. V roce 1924 přednášeli na pozvání místních pokročilých hospodářů zástupci Úřadu pro agrární operace v Brně a v r. 1926 měl úspěšnou přednášku o scelování Rudolf Chalupa, starosta obce Smrku, který komasaci ve své obci propagoval a prodělal až do úspěšného konce. Smrk byl první obcí v zemi Moravskoslezské, kde mimo scelení orných pozemků, luk a pastvin byly sceleny také selské lesy. Hospodářské poměry byly obdobné jako v Náramči.
Vážné rozhodnutí, provésti scelování v obci, padlo v listopadu 1931 na schůzi členů družstevního domácího lihovaru. Členové podepsali přihlášky všichni a pak se šlo od čísla k číslu a sbíraly se podpisy další. Bylo získáno celkem 47 ze 141 majitelů pozemků.
Při ověřování podpisů v roce 1932 bylo scelování přijato domácími již téměř jednohlasně. Pak následovaly dva roky netrpělivého čekání a v roce 1934 na jaře započato Úřadem pro agrární operace s technickými pracemi. Po žních 1936 počali účastníci hospodařiti na nových náhradních pozemcích.
Co vedlo náramečské zemědělce, aby scelovali?
V obci u většiny rolníků bylo odedávna dosti dobré vůle a snah o zvelebení hospodářství: odvodňovalo se, odstraňovaly se žulové balvany s polí, zakupovaly se hospodářské stroje, používalo se strojených hnojiv, založil se družstevní lihovar, provedla se elektrisace a jiné. Vším tímto zlepšováním nebyl však zasažen kořen potíží, neutěšené poměry v držbě a uspořádání pozemkového majetku, které neustále byly překážkou zemědělského podnikání a pokroku. Ovšem dlouho se musela přemáhati nedůvěra k novotám, jakou je také scelování a tradiční láska k rodné hroudě, kterou obdělávala po věky celá rodová pokolení.
Řádné a všestranné využití orné půdy bylo ve starém stavu před scelováním ztíženo celou řadou nepříznivých okolností a vlivů. Hospodaření zatěžovala velká roztříštěnost pozemkového majetku po celém katastru. Pozemky v mnohých tratích byly nepříjezdny a pokud cesty byly, byly z velké části špatné, z jara a na podzim nesjízdné apod. K tomu se družily malé výměry pozemků, nevhodných, převážně pruhovitých tvarů, nejisté vlastnické hranice, nedostatek odpadů pro vodu a jiné a jiné nevýhody. Velkou potíží dlouhých pruhovitých parcel nevelké šířky bylo střídání se kultur ve zvlněném terénu: v dolince kousek louky, dále pruh pole, přerušeny pastvinou se žulovými balvany, na návrší kousek lesa a toto pořadí se případně ještě jednou opakovalo. Velkou závadou v orných půdách byly různě roztroušené velké žulové balvany. Uhýbalo se jim a kolem nich se místy tak tvořily pastviny a zvětšovala se tak půda prakticky skoro neplodná. Směr orby byl převážně po svahu, což umožňovalo volné a časté splachování úrodné prsti. Výlohy provozní za tohoto stavu byly neúměrně vysoké.
Loukám se nevěnovala zvláštní pozornost. Byly povětšině v podélných pruzích v dolinách, nepatrných výměr, převážně zamokřené, bez odpadních příkopů a roztříštěny po celém katastru. Byly znehodnocovány také tím, že pro nedostatek veřejných cest se přes ně neustále přejíždělo.
Pastviny, pokud tak lze nazvati skoro ladem ležící plochy půdy se žulovými balvany, byly s hospodářského stanoviska neplodnými půdami. Jen ojediněle se balvany odklizovaly. V jiných případech pastvin spíše přibývalo, anebo byly vysazovány lesem, který neměl valné ceny. O výnosu z pastvin nelze ani dost dobře mluviti.
Lesy a lesíky byly dosti smutnou kapitolou. Lesnímu majetku byla věnována nejmenší péče. V lesních porostech se sdružovaly všechny nevýhody a potíže rozdrobeného a rozkouskovaného majetku. Vlastnické hranice byly málo známy a většina lesů byla soustavně ničena každoročním hrabáním steliva. Přírůstky, zvláště u porostů starších, byly pranepatrné. Výnos byl malý.
Velmi značný počet parcel, jejich roztříštěnost a neustále se střídající kultury přispěly značně k nesouladu mezi stavem v přírodě a katastrem i pozemkovou knihou. Hranice kultur byly v přírodě velmi odlišné od stavu zakresleného v katastrální mapě (Viz barevnou přílohu I.). Mnoho nesrovnalostí bylo zaviněno také přeměnou kultur: pole v louku, pastvinu či les a naopak. V přírodě nezřetelné vlastnické hranice zaviňovaly v mnohých případech nejistotu držby pozemkového majetku a musely býti při scelovacím řízení odstraňovány dohodou. Nechyběly ani případy, kdy pozemek v přírodě byl prostě ztracen. Jest přirozeno, že tyto nepřesnosti byly pociťovány a byly také pobídkou a jedním z důvodů, aby se scelovalo a udělal se pořádek v katastrální mapě a pozemkové knize.

Původních osadníků bylo 14 celoláníků. Postupným dělením a odprodáním pozemků zůstaly dnes pouze 3 celolány po 36 ha, 1 třičtvrtělán, 4 půllány a 7 čtvrtlánů; zbytek jsou drobní zemědělci. Vlastníků pozemků do scelování pojatých je v katastru 143, z toho přespolních 53. Pozemkovou reformou, provedenou v roce 1924, dostalo se malozemědělcům celkem 47 ha. Při zbytkovém statku zůstalo 37 ha. Něco pozemků při hranicích bylo odprodáno do Budišova a Valdíkova. Osadníci v Náramči vlastní zase naopak pozemky v okolních katastrech. Mimo obec ležící dvůr velkostatku Budišova, obhospodařuje 214 ha hospodářských pozemků a lesních kultur.
Obec vlastní 26,20 ha. Z toho rolí 3,60 ha, luk 9,50 ha, pastvin 7,90 ha, lesů 2,50 ha, cesty 3,00 ha, neplodné plochy 0,30 ha. Hospodářských podniků v obci je do výměry 5 ha 117, s výměrou od 5-10 ha 7, od 10-20 ha 9, nad 20 ha 10 podniků.
Rozdělení kultur je nepravidelné. Střídají se pole, louky, pastviny a lesy v pestré směsici po celém území obce. Role jsou položeny v mírných svazích, které převládají, v táhlých zvlněných hřbetech a na návrších mezi poli jsou lesy. Pastviny jsou velmi nepravidelně rozhozeny v polích. Souvislejší plocha pastviny je u obce při rybníku "Klínku". Komplex pěkného lesa je majetek velkostatku a zabírá severní část katastru.

Katastr obce je poměrně dosti členitý a pahorkatý. Rovinných poloh je velmi málo, jsou to hlavně dna bývalých rybníků při zbytkovém statku "Topolu". Převládají mírné svahy poněkud zvlněné a zprohýbané s ornými pozemky. Mezi nimi několik návrší s pastvinami nebo lesíky. Několik táhlých vyšších hřbetů je převážně zalesněno. Mezi nimi jsou údolní polohy o malém spádu s pruhy luk.
Třebíčská hrubozrnná žula namodralého tónu je podkladem celého katastru. Jen ojediněle je přerušena úzkým pruhem slabě nazelenalého tvrdého rohovcovce. Celý katastr je v pravém slova smyslu poset balvany žulovými na povrch vystupujícího masivu. Jsou často značných rozměrů a jsou ukázkou typického kulového rozpadu žuly. Tvrdší nezvětralé balvany byly celá desetiletí zpracovávány kameníky z blízké Trnavy na schody, prahy a pod. Materiál lze dobře leštiti. Hojně se používá na stavbu budov.
Půdy katastru jsou převážně mělké či hlubší hlinité písky, promísené více méně drobným nebo hrubším štěrkem. Pod svahy a v dolinách jsou splavené nebo sesuté písčité hlíny. Menší plocha při obci Valdíkovu je sprašového původu. Vyskytuje se tu těžší hlína. Bývalá dna rybníků jsou velmi těžké až jílovité půdy naplavené. Všechny půdy jsou podzolované, kyselé reakce. Lesní půdy jsou výrazně podzolovány.

Nálezem zemské komise pro agrární operace v zemi Moravskoslezské ze dne 28. ledna 1932, bylo úředně zahájeno scelování. Obec byla přidělena do působnosti technického oddělení místního komisaře I. pro agrární operace v Brně. Místní komisař provedl běžné úřední formality předepsané zákonem v r. 1934.
Volba scelovacích výborů byla provedena koncem ledna. Samostatný scelovací výbor byl zvolen zvlášť pro scelování hospodářských pozemků počtem 12 členů a zvlášť pro scelování lesních kultur v počtu 8 členů. Prakticky však v průběhu prací nebylo ani dost dobře možno jejich kompetenci odděliti a proto se postupovalo společně. Ve scelovacích výborech byli zvoleni zástupci z řad větších, středních a malých účastníků. Scelovací výbor je poradním sborem a jedná hlavně o věcech finančních a je účasten při řešení společných zařízení a jiných záležitostech po dobu scelovacího řízení. Schůze svolává a jim předsedá zmocněný zástupce agrárních úřadů.
Odhadní výbor byl zvolen v červnu 1934. Do tohoto výboru byli opětně zvoleni zástupci větších, středních a malých účastníků, dobří praktici a hospodáři, t.zv. třídníci, kteří prováděli s úředním znalcem odhad hospodářských pozemků. Byli zvoleni: 1 místní odhadce, 5 třídníků, 3 náhradníci a 2 tak zvaní ukazatelé hranic, znalí hlavně hranic katastru. Odhadní výbor byl společný i pro lesní pozemky.
Technické práce při scelování začaly v květnu 1934 půdoznaleckým průzkumem pozemků. Zároveň byly připravovány, opravovány a doplňovány mapy a činěny přípravy v přírodě pro odhad hospodářských pozemků.
Na pochůzkách po hranicích katastru byly hranice zjišťovány a zabezpečovány.

Dobře provedený odhad hospodářských pozemků za účelem správného ocenění jest základem scelování a hlavním podkladem pro přidělování nových náhradných pozemků.
Odhady a způsob ocenění pro scelování jsou poněkud odlišné od běžných metod používaných pro jiné účely. Při scelování jde pouze o směnu pozemků. Nové náhradné pozemky se přidělují podle bonity, ceny, plochy a vzdálenosti pozemkového majetku, zjištěné ve starém stavu. Poněvadž jde o velké přesuny pozemkového majetku, nutno postupovati velmi opatrně.
Bonitaci hospodářských pozemků ve zdejší obci bylo nutno provésti pečlivě, vzhledem k typickým zvláštnostem půd, poloh, kultur a hospodářským zvyklostem v kraji a obci.
Na jaře 1934 byly podrobným půdoznaleckým prozkumem pedologické laboratoře při zemské komisi pro agrární operace v Brně zjištěny a stanoveny půdní typy. Celkem bylo otevřeno 320 sond. Vzorky půd byly zpracovány v laboratoři na mechanickou stavbu, částečně stanoven chemický obsah živin a provedeny i fysikální rozbory. Rozborů bylo použito jako podkladu pro stanovení t.zv. vzorných ploch jednotlivých bonitních tříd kultur, jimiž se řídil celý odhad. Číselného materiálu mechanických rozborů bylo použito pro stanovení rozchodu a hloubek drenáží melioračního projektu.
Vlastní odhad hospodářských pozemků byl proveden na podzim téhož roku úředním hospodářským znalcem a místními bonitéry, t.zv. třídníky, a trval 6 neděl. Odhadu předcházela t.zv. škola, v níž učili se třídníci posuzovati pro jednotlivé bonitní třídy jakost půdy, její vlastnosti, polohu a všechny okolnosti podmiňující přirozenou úrodnost každé bonitní třídy. Pro orné půdy bylo stanoveno 10 bonitních tříd. Pro louky, kde bylo přihlíženo zčásti i k porostu, 5 bonitních tříd. Pastviny dle poloh a povahy byly zařazeny do 4 bonitních tříd. Lesní půdy do 5 bonitních tříd. Odhad lesních ploch byl proveden zvláště.
Odhad hospodářských pozemků se prováděl osvědčenou u nás t.zv. ekvidistanční metodou. Třídníci v počtu pěti přecházejí napříč v trati přes jednotlivé pozemky v pravidelné a předem vytyčené síti rovnoběžných přímek (ekvidistant), které jsou od sebe vzdáleny 30 m (v jiných obcích jest vzdálenost převážně 40 m). Vytyčení se děje přesně dle mapy. Na každém pozemku se kopala jamka, posuzovala se půda a všechny okolnosti, které mají vliv na její ohodnocení a hlásila se bonitní třída. Hlášení bylo zapisováno pro každou parcelu a místo na ní zvláště do knížek třídníků a do katastrální mapy operujícího inženýra. Odhady třídníků byly neustále kontrolovány úředním hospodářským znalcem.
Po skončeném odhadu bylo provedeno ocenění, taxace jednotlivých bonitních tříd u všech kultur. Ceny byly stanoveny zčásti dle zákonného předpisu výpočtem čistého katastrálního výnosu a zčásti dohodou s třídníky na základě směnných hodnot jednotlivých bonitních tříd.

Bonitní třída:		I.	II.	III.	IV.	V.	VI.	VII.	VIII.	IX.	X.  
Cena bonitní třídy 
za 1 ha v Kč:		10.000	9.500	9.000	8.000	7.000	6.000	5.000	3.500	2.000	1.200  
plocha v ha:		1,16	8,32	20,06	59,36	84,34	91,72	47,69	31,32	18,43	9,82

Bonitní třída:		I.	II.	III.	IV.	V. 
Cena bonitní třídy
za 1 ha v Kč:		10.000	9.500	8.500	7.500	6.000 
plocha v ha:		1,17	9,59	17,57	17,87	12,54 

Bonitní třída:		I.	II.	III.	IV. 
cena za 1 ha v Kč:	3.500	1.200  	500  	300 
plocha v ha:		7,58 	3,02	3,07 	5,19

Okrsky jedné a téže bonitní třídy, představující stejné složení a vlastnosti půdy v jednotlivých kulturách, byly na mapě přesně vyznačeny a shrnuty do t.zv. ploch bonitních oddělení. Jednotlivá bonitní oddělení jsou pro přehled označena čísly. Celkový počet okrsků, bonitních oddělení, byl 3339. Velký počet bonitních oddělení svědčí o různosti a rychle se měnícím složení půdy a kultur.
Po zpracování materiálu odhadního dostal každý majitel výkaz, v němž měl vypsána parcelní čísla svých pozemků, jejich plochy, bonity a kultury a úhrnné ocenění. Údaje výkazu jsou zjišťovány dle stavu pozemkových archů, katastrálních map a pozemkové knihy. Zjištěné závady a nesrovnalosti byly předtím odstraněny. Plochy bonit a ocenění stanoveny z odhadní mapy.
Odhadní plán a výkaz, zvaný rejstřík držebnostní II. díl, vypracovaný pro celý scelovací obvod, byl vyložen k veřejnému nahlédnutí v obecní kanceláři od listopadu do prosince 1935. Proti odhadu a ocenění svých i cizích pozemků má právo každý majitel pozemku podati námitky.
V této obci bylo podáno proti odhadu celkem 6 námitek. Pokud námitky byly podány, byla na uvedených pozemcích úředně přezkoušena správnost odhadu. Odhad byl snížen na ploše 850 m2 a zvýšen na ploše 1157 m2. Námitkám bylo vyhověno v 5. případech, jedna námitka zamítnuta. Vzhledem k veliké výměře scelovacího území byl počet a plocha podaných námitek pranepatrný.

S měřickými a projekčními pracemi započato bylo v květnu 1934. Byl zjištěn vnější obvod, jejž tvořily obecní hranice se sousedními obcemi Budišovem, Valdíkovem, Trnavou, Rudíkovem a Hodovem, a ohraničena vyloučená místní trať.
Zjištění hranic proti sousedním obcím dělo se na podkladě stávajících map pozemkového katastru a pochůzkou za účasti zástupců obcí a majitelů přilehlých pozemků. Nesporně stanovené obecní hranice byly pevně vyznačeny hranečními kameny.
Při vypřimování hranic bylo nutno podrobiti scelování také některé přilehlé pozemky ke hranici scelovaného katastru, aby mohlo býti dosaženo většího komasačního účinu, zvláště přímých cest a pravidelných tvarů náhradných pozemků.
Pro vyrovnání hranic byly zabrány dle příslušných ustanovení scelovacího zákona potřebné plochy ze sousedních obcí Budišova, Valdíkova a Trnavy. Toto zabrání umožnilo současně i překatastrování 6 účastníků domácích majitelů pozemků, vlastnících pozemky mimo katastr. Naopak dostalo se tím výhod i přespolním, kteří byli takto přiblíženi.
Proti obci Budišovu vypřímeny byly obecní hranice v délce 870 m. Jelikož se strany obce Budišova přiléhalo k obecním hranicím v místech úpravy 35 parcel 21 majitelů, byl úbytek plochy nebo její zvětšení vyrovnáno v penězích.
S obcí Valdíkovem byly vypřímeny obecní hranice v délce 2450 m. S Trnavou provedeno vvpřímení hranic na délce 1320 m.
V dalším průběhu scelovacího řízení byly vyloučeny některé komplexy pozemkového majetku, jimž scelováním nemohlo se dostati zvláštních výhod.
Tak byl vyloučen pozemkový majetek velkostatku a pokud půda byla zabrána, bylo to jen v ojedinělých případech. Stalo se tak jen pro zřízení nových hospodářských cest. Stejně tak byl vyloučen majetek přídělců z Rudíkova a Hodova. Ze scelování byly také vyloučeny podle zákona v místní trati plochy zastavené, zahrady a dále rybníky a zčásti silnice a pod.

Od května do října r. 1935 pokračováno bylo v polních měřických a projekčních pracích.
Při řešení sítě nových cest a příkopů, t.zv. společných zařízení, byla projektována úprava na normální profil okresní silnice do Valdíkova a do Budišova. Na silnici do Budišova vypřímen byl protioblouk na délku 380 m. Stavbu vypřímení silnice provede silniční správa svým nákladem.
Při projektu cest bylo přihlíženo v prvé řadě, aby spojení do sousedních obcí bylo co nejkratší. Spojovací cesty byly projektovány do Hodova, Rudíkova, Ptáčova, Hostákova a osady Doubravy. Spojovací cesta do Hostákova projektována v rozměrech okresní silnice II. třídy. Do sítě cest spojovacích vloženy byly hlavní a vedlejší polní cesty hospodářské. Přitom bylo dbáno, aby cesty vedeny byly ve směru přímém, aby nevykazovaly velké stoupání, aby sledovaly dle možnosti hranice kultur, případně aby kultury mohly býti až po nové cesty založeny a zvláště aby mohla býti zvětšena plocha luk. Přihlíželo se také k tomu, aby cesty dělily scelovaný obvod na vhodné trati pro rozdělení pozemků, pokud možno pravidelných tvarů.
Cesty byly projektovány převážně o šířce 5 m, aby si dva povozy proti sobě jedoucí mohly vyhnouti. U hlavních cest při místní trati byla šířka volena 6 m. Cesty 3 m široké byly navrženy tam, kde nebude se povozy často projížděti.
Příkopy byly projektovány podél cest v místech, kde je potřeba zachytiti a odvésti soustředěné povrchové vody. U cest zřizovány boční příkopy i v oblastech zamokřených nebo v úsecích většího stoupání.
Chodníky byly projektovány jen tam, kde byla potřeba stávající chodníky zachovati.
Směry projektovaných nových cest a příkopů byly v přírodě zatímně vytyčeny a viditelně vyznačeny, aby účastníci mohli posouditi účelnost těchto společných zařízení.
V červnu 1935 byla provedena pochůzka projektovaných společných zařízení, aby scelovací výbor a obecní rada mohly k projektu zaujmouti stanovisko a případné námitky proti projektu mohly býti uváženy a projekt doplněn, případně pozměněn.
Po projednání projektu se scelovacím výborem byla společná zařízení detailně vytyčena a pevně označena hranečníky.
Projekt nových cest byl formálně projednán v listopadu 1935 a k jednání byly pozvány obecní rady sousedních obcí, správa okresních silnic, velkostatek Budišov, scelovací výbor a obecní zastupitelstvo obce Náramče. Proti projektu nebylo námitek. Jen obec Valdíkov žádala zajištění chodníku v trati Boroviny, zkracujícího cestu do Budišova. Požadavku bylo vyhověno, když se zavázala obec Valdíkov na zřízení chodníku přispěti peněžitým obnosem.
Téhož roku byly omezníkované hranice obvodu scelovacího a sítě společných zařízení detailně zaměřeny metodou trigonometricko-polygonometrickou dle dříve položené místní trigonometrické sítě, připojené na státní triangulaci. Na trigonometrické body připojena byla polygonální síť o 415 polygonálních bodech.
Hranice lesních a lučních kultur byly současně detailně zaměřeny na novou síť měřickou.
Zaměřená síť společných zařízení, obvod scelovací, silnice, hranice jednotlivých kultur byly vyneseny do nové mapy, zvané originální. Do této přenesen byl též odhad pozemků z odhadní mapy.

Před rozdělováním pozemků se protokolárně stanoví a vymezí určité zásady pro příděl nových náhradných pozemků ve scelovacím obvodu. Tyto směrnice byly v Náramči stanoveny v lednu 1936 a přitom byl vzat zřetel hlavně na složení půd, polohu, vzdálenost i kultury, aby systém hospodaření byl zachován i v novém stavu po scelování. Protokol byl schválen scelovacím výborem a zástupci úřadů. Obsah je ve stručném přehledu asi tento:
Pro rozvrh přidělování orných pozemků, pokud budou nutné některé směny v bonitních třídách, mají se směniti jen bonitní třídy, které jsou shrnuté v následujících skupinách:

• Ve skupině 1. jsou to bonitní třídy I. - V.; jsou to nejlepší a dobré půdy (lehké hlíny až písčité hlíny).
• Ve skupině 2. jsou zahrnuty bonitní třídy VI. - VII. (písčito-hlinité zeminy až hlinité písky), t.j. střední půdy.
• Ve skupině 3. jsou to bonitní třídy VIII. - IX. Jsou to půdy nejslabší (mělké hlinité písky až písky se štěrkem a skalisky).

Louky byly pro přidělování rozděleny ve dvě skupiny: 1. skupina: louky velmi dobré jakosti vyjádřené v bonit. třídě I. až III.; 2. skupina: louky zamokřené, s kyselým porostem nebo mokré, vyjádřené v bonitních třídách IV. a V.
Plochy, které byly odhadnuty jako pastviny, mohou býti přidělovány bez ohledu na bonitu k orným i lesním pozemkům.
Další zajímavá směrnice stanovena pro nejvyšší a nejnižší počet nových náhradných pozemků, při čemž bylo dovoleno počítati i souvislý komplex za jeden celek. Scelovací výbor přímo žádal, aby scelení bylo co nejradikálnější.
Pro velké účastníky mohou býti přiděleny 1-4 kusy; pro střední 1-3 kusy; pro malé účastníky 1-2 kusy. Do počtu se nepočítá případný příděl záhumenky, stavebního místa a pod.
Poněvadž bylo dosti uchazečů o stavební místa v nejbližším okolí vesnice při silnici, bylo stanoveno: na stavební místo v zastavovacím okruhu má v prvé řadě právo ten, který zde měl ve starém stavu pozemek.
V dalším byla přiznána výhoda menším zemědělcům, kteří nemají vlastního potahu. Pozemky mají jim býti přiděleny pokud lze v blízkosti obce.
Pro příděl lesů bylo stanoveno, přidělovati je pokud možno v jednom kuse, a to v komplexu s ornou půdou a loukami.
Mimo to byla sjednána řada podrobností o přidělování záhumenek, skládek, o způsobu výpočtu vzdáleností a podobně.
Uvedenými směrnicemi nebylo omezeno speciální přání jednotlivců, pokud nejsou dotčeny oprávněné nároky a zájmy ostatních účastníků.

Každý účastník má právo, aby dostal nové náhradné pozemky v hodnotě svých pozemků, které vlastnil ve starém stavu. Má se mu dostati stejné plochy, bonity a ceny a vedle toho má se mu dostati v novém stavu i stejné vzdálenosti, jakou měl.
Při vypracování návrhu na nové rozdělení pozemků musely býti všem účastníkům provedeny patřičné propočty vzdálenosti pozemků a současně byl vzat zřetel také na povahu cest (polní cesty, silnice) a jejich stoupání nebo klesání terénu, které jest překonati při jízdě povozem na pole a zpět. Vzdálenost se propočítává od hospodářského stavení.

V únoru 1936 byli vyzváni všichni účastníci scelování, aby projevili svá přání, požadavky a případné návrhy pro příděl nových náhradných pozemků. Účastníci si hlavně určovali místa, kde by si nový pozemek přáli, a přibližnou výměru. Protokolován byl také souhlas účastníků, kteří žádali pozemky lepší kvality než ve starém stavu, že souhlasí při případném vyhovění s příslušnou ztrátou na výměře. Tato žádost byla přípustna jen pro účastníky s menší výměrou a v případech, kde nebylo pro ně možno nalézti náhradný pozemek stejnohodnotný dle starého stavu. Této výhrady bylo hojně použito.
Na podkladě těchto projevených přání byl vypracován předběžný návrh na první rozdělení pozemků a kultur na nové, t.zv. originální mapě. Současně bylo dbáno dohodnutých směrnic a příslušných zákonných předpisů. Vypracování návrhu bylo značně ztíženo různorodostí bonit půdy a jednotlivých kultur, zvláště v tom případě, když bylo nutno respektovati oprávněný požadavek: co nejméně celků. Největší potíží byl návrh přídělů menším účastníkům, kde musely se dodržeti plochy bonit i kultur. Vyžadovalo to pečlivého posouzení a propočítávání.
Nejdříve byly vyšetřeny náhrady pro přespolní účastníky z obcí Rudíkova, Budišova a Valdíkova. Tito obdrželi náhradné pozemky při obecních hranicích poblíže své obce. Někteří získali tím i bonitně lepší pozemky a přiblížili se ke svému hospodářství až o 1 km. Pouze 4 účastníkům z Budišova nebylo možno přemístiti pozemky blíže k jich obci. Pozemky tyto byly skalnaté, tvořily souvislý komplex a v tratích poblíž k Budišovu nebylo vhodné půdy. Při rozvrhu scelovacích výloh budou těmto účastníkům poplatky za scelování přiměřeně sníženy.
Po vyšetření náhrad přespolních účastníků vyšetřovány byly náhradné pozemky pro účastníky domácí. Návrh na nové rozdělení byl opětně projednán a vysvětlen a na případné námitky byl vzat znovu zřetel. S účastníky bylo jednáno veřejně za přítomnosti i jiných, kteří nabyli tím přehledu o postupu prací a mohli seznati, jaké náhradné pozemky mají obdržeti i druzí. Často se při tom dohodli o různých změnách, které pak umožňovaly radikální scelování.
Takto propracovaný návrh byl úředně předložen, vysvětlen v srpnu 1936. S tímto návrhem byl vysloven převážně souhlas. Pokud ještě někteří účastníci nesouhlasili, byl plán znovu přezkoušen a provedeny v plánu menší změny, zvláště tam, kde požadavky účastníků se provedenou změnou vzájemně doplňovaly.

Od zahájení scelování nebývá někdy pozemkům věnována stejná péče jako dříve. Stává se, že někteří hospodáři méně dbají si svých pozemků. Někteří také méně hnojí přes nařízení úřadů, aby se hospodařilo normálně. Toto ochuzování půdy má někdy za následek i velké soukromohospodářské škody.
Aby tento stav byl co nejkratší, nařídila zemská komise po vypracování nového rozdělení pozemkového majetku k žádosti velké většiny majitelů pozemků, aby hospodářské i lesní pozemky byly prozatímně s výhradou všech právních prostředků převzaty na podzim roku 1936 do užívání.
Pozemky není možno předati jedním dnem, neboť byv tím byl porušen postup obhospodařování. Pozemky, třebaže byly odměřeny, byly předány do užívání v různých termínech, závislých od plodin, které na pozemcích byly pěstovány. Tak na příklad, pokud byly na starém pozemku brambory, musel vlastník nového celku sečkati s úpravou tohoto pozemku, který měl ve svém celku, až brambory budou sklizeny a pod.
Všechny náhradné pozemky po vytyčení byly pevně označeny hranečními kameny ve všech lomech. Pokud nebylo vidět s jednoho konce pole na druhý, byly vloženy běhounové hranečníky. Hraneční čáry běží v přímce s hranečníku na sousední hranečník. Přesnou hranici značí střed kamene.
K ohraničení společných zařízení i náhradných pozemků užito bylo 2260 kusů hraničních žulových kamenů.

V katastrálním území Náramče nalézalo se 12 společných majetků. Každý společný majetek byl dělen mezi 2 nebo 3 spolumajitele. Všechny tyto společné majetky byly při scelení fysicky rozloučeny k žádosti majitelů a náhradné pozemky byly sloučeny s ostatními pozemky podílníků do celků.
Pokud měli účastníci zatíženy některé své pozemky výměnami, byly ve starém stavu zjištěny pozemky, které byly takto užívány, a nároky v dohodě s hospodáři a výměnkáři převedeny do nových náhradných pozemků. Příslušné plochy byly odměřeny a omezníkovány, ovšem náleží k náhradným celkům.

Je určitým nedostatkem scelovacího zákona, že nedovoluje zasáhnouti do místní trati, která následkem tohoto ustanovení bývá vždy vylučována ze scelovacího řízení. A přece, právě při scelování byla by někdy menší úprava uvnitř místní trati více než vítána. Volnější zásah do úprav místní trati, t.j. pozemků zastavených, dvorů, zahrad, návsi a pod. při scelovacím řízení měl by nedocenitelný význam pro následné nebo současné provádění regulačních a zastavovacích plánů mnohé obce.
Pokud byly v Náramči provedeny některé změny a úpravy, dálo se tak za dohody a souhlasu zúčastněných majitelů. Určité změny byly tímto způsobem učiněny hlavně u záhumenek co do úpravy hloubky a vhodného tvaru v několika případech. Takovou jednou příkladnou dohodou s jedním větším účastníkem bylo možno přiděliti třem usedlostem pěkné záhumenky, ač původní vlastník měl na pozemku postavenou stodolu a vzrostlou zahradu. Ve dvou případech byla zrušena zbytečná cesta vedoucí kol dokola stavení a získána tak souvislost se dvorem a zahradou. V jiném případě byl rozšířen průchod mezi zahradami z 1 na 3 m. Nebo: k stavebnímu místu přidělen roh oplocené zahrady, aby nová stavba byla kolmo k silnici a tak podobně. Tyto drobné úpravy mají pro zúčastněné velké výhody. Těm, kteří se uvolili poskytnouti plochu v místní trati ve prospěch svých spoluobčanů, byla tato nahrazena ve dvojnásobné výměře jinde anebo získali právo na případnou jinou výhodu.

Po odevzdání nových náhradných pozemků započalo se v září 1936 s úpravou společných zařízení, t.j. cest a příkopů. Práce se prováděly ve vlastní režii. Pokud to bylo možno, bylo pracováno za úkolovou mzdu. Dozor na stavbě cest prováděli určení členové scelovacího výboru za vedení operujícího technika.
Vytyčené cesty se obhazovaly materiálem získaným podél nich v pruhu asi 1 m širokém. V nižších místech se navážely, jinde opět vedou výkopy a podobně. Uprostřed jsou cesty nadvýšeny o 30 cm nad okraji. Planýrování prováděno i na jaře 1937. Nato cesty uváleny a osety travní směsí. Na travní semeno přispěla obci Zemědělská rada obnosem 1000 Kč. Dna příkopů, vedoucích převážně podél cest, o větším spádu byla zajištěna před vymíláním vodou dusaným kamenným štětem. Hojně bylo používáno na úpravu cest a příkopů materiálu žulových skal a balvanů. Tam, kde to bylo zapotřebí, byly vkládány propustky z betonových rour o světlosti 30-60 cm. Dosud bylo spotřebováno přes 350 běžných metrů těchto rour. Přejezdy přes příkopy k novým celkům zřizovali si majitelé svým nákladem.
Po kolaudaci společných zařízení, která jsou veřejným majetkem, budou společná zařizování udržována obcí za právo bráti z nich užitek. Při širších cestách bude obec vysazovati ovocné stromy. Pokud při ostatních cestách nebo příkopech budou osazovati stromy účastníci, musí tak učiniti na svém pozemku.
Plocha a délka nových cest je daleko větší, než ve starém stavu. Plocha vzrostla z 8,91 ha na 19,79 ha. Délka se zvětšila ze 25,425 km na 38,867 km.
Na zřízení společných zařízení jsou účastníci povinni přispěti potřebnou plochou. Ve zdejší obci je tento příspěvek poměrně malý, pouze 2% plošné výměry. Obec přispěla poněkud větším procentem. Poskytla potřebné plochy na rozšíření a vyrovnání stávajících silnic a polovinu plochy na zřízení nové silnice k Hostákovu. K tomu je konečně obec povinna dle ustanovení silničního zákona.
Práce na úpravách společných zařízení omezily silně nezaměstnanost dělnictva jak v obci, tak i v okolí. Na práce na úpravu silnic a na cesty mající význam širší, na př. spojovací cesty, stavba nové silnice, byla povolena obci z fondu pro produktivní péči o nezaměstnané částka 27.000 Kč, vyplaceno však zatím 10.000 Kč.
Směr nových hospodářských cest změnil podstatně hranice bývalých tratí. Některé bývalé tratě dělí případně nová cesta na polovici. Se scelovacím výborem byly proto projednány názvy pro pojmenování jednotlivých tratí v novém stavu. Názvy dřívější, jak se dochovaly, budou užívány dále a budou zapsány do nových map katastrálních.

Při prováděném scelování hospodářských pozemků byly současně za souhlasu většiny účastníků sceleny také selské lesy, z menší části i lesy obecní a velkostatku. Nárameč je třetí obcí v zemi Moravskoslezské, kde došlo ke scelení lesních majetků. Po stránce lesohospodářské a soukromohospodářské byl tento zásah velmi úspěšným a je základem k zlepšení obhospodařování arondovanvch lesů, zvýšení přírůstku a tím i zvýšení výnosu. Lesní půdy byly odhadnuty do pěti bonitních tříd. Porosty zařazeny také do pěti bonitních tříd.
Poměry stanovištní a půdní je možno hodnotiti pro zdejší lesní poměry jako dobré. Lesní porosty byly však špatně obhospodařovány a ochuzovány v kraji velmi obvyklým každoročním nemírným hrabáním steliva. Půda u starších porostů byla přímo obnažena.
Souvislejší lesní komplexy a malé lesíky jsou roztroušeny po celém katastru. Zalesněny jsou hlavně táhlé nevysoké hřbety, místy skalnaté a plochy mezi poli, kde jsou hojně rozhozeny velké žulové balvany. Lesy a lesíky jsou v nadmořské výšce vlnitého území od 450 do 490 m. Nejvyšším bodem je hřbet "Ostrého kopce" o výšce 496 m.
Lesním porostům jsou věnovány půdy a polohy, které nelze jinak hospodářsky obdělávati. Lesní půdy na hřbetech a svazích jsou mělké, písčité, s hojně vtroušeným štěrkem, kameny a balvany. Místy se vyskytují hlubší písčité primérní zvětraliny žulového podkladu. Pod svahy jsou dosti hluboké hlinité písky. Ojediněle se vyskytující nížinné polohy s hlubšími hlinitými písky až písčitými hlinami jsou zamokřené. Celkově možno převážně označiti tyto půdy a polohy za dosti dobré pro pěstování jehličin, zejména na svazích k severovýchodu a severu, kde se daří dobře borovým porostům, případně i smrku. Nížinné rovinné polohy s hlubšími půdami jsou vhodnými pro smrk.
Podnebí kraje lze označiti jako přechod od mírného k drsnějšímu.

Celková výměra lesních majetků, pojatých do scelování. činí 75,50 ha a byla rozdělena na 450 komplexů. Parcelních čísel bylo 826. Účastníků scelování lesů jest 63. Na jednoho majitele připadalo před scelením průměrně 7 komplexů se 13 parcelními čísly. Nejvíce měl účastník 32 komplexů a 60 parcelních čísel. Obvod a hranice vlastnické u scelovaných lesů byly většinou lomené, v přírodě téměř neznatelné. Jednotlivé parcely lesní byly příliš roztříštěné po katastru, nevhodných tvarů, úzké a o nepatrné výměře plošné (průměrná plocha 1 lesní parcely 16,78 arů). Tento stav byl nevhodným pro racionální obhospodařování, pokud se poměrů vlastnických týče a vedl k mnoha nesrovnalostem mezi držbou a právem vlastnickým. Po scelování dostalo se každému majiteli 1-2 arondovaných nových náhradných lesních parcel. Počet lesních parcel byl snížen na pouhých 90. Roztříštěnost zmenšila se o 80%. Výměra 1 parcely se zvětšila průměrně na 0,84 ha. Obvody lesních kultur jsou, resp. budou uvnitř majetkových celků vyrovnány a hranice vlastnické jsou většinou rovněž vypřímeny a pevně zajištěny. Porostní poměry lesů, které byly předmětem scelování, jsou vesměs tvaru lesa vysokého s 80- i víceletou dobou obmýtnou. Autochtonní dřevinou jest zde borovice, částečně zastoupen jest i smrk. Značná rozptýlenost majetková a neuspořádané poměry majetkové, jak již výše uvedeno, dodávaly tvářnost porostům, které vesměs byly špatně obhospodařovány a ve vývinu zanedbávány. Přírůstek u mladších porostů byl nepatrný, u porostů ve starších věkových třídách téměř žádný. Porosty jsou celkově nízkého vzrůstu a nepravidelného zakmenění, na jižním a suchém stanovišti daleko slabší, nežli v severních a vlhčích polohách. V otevřených polohách trpěly větry a byly silně poškozovány jinovatkou.

Přihláškou v roce 1931 žádalo 47 majitelů pozemků v Náramči o scelování hospodářských a současně i lesních pozemků. Zemskou komisí pro agrární operace bylo rozhodnuto, aby scelování hospodářských pozemků a lesních pozemků bylo vedeno odděleně. Při pozdějším šetření na místě samém vyslovilo se z počtu 60 přímých účastníků pro scelování lesů 43 účastníků (t.j. nadpoloviční většina). Úhrnná plocha lesního majetku činí 178 ha, ze které, jak již dříve uvedeno, pojato do scelování 75ha 50a lesní plochy. Tuto tvořily veškeré lesíky selské, obecní a zčásti lesy velkostatku Budišova. Základem zdaru každého scelování jest správný odhad pozemků. Při scelování zemědělských pozemků jsou odhadní práce poměrně jednodušší a snažší, poněvadž přichází při oceňování v úvahu toliko půda, při scelování lesních pozemků však nutno oceňovati půdu a na ní se nacházející mnoholetý výnos, t.j. porost, jehož různorodost a složitost, zvláště v selských lesích, vyžaduje zvýšenou pozornost prací. Na příklad půda jest dobrá, porost však vlivem nehospodářským špatný, nebo naopak atd. S odhadem lesní půdy započato na podzim r. 1934. Způsob odhadu lesních ploch bylo nutno zčásti přizpůsobiti odhadu hospodářských pozemků, poněvadž muselo býti přihlíženo k tomu, že v budoucnu při přídělu nových náhradných pozemků ukáže se případně potřeba části lesních ploch vyklučiti a naopak části slabších orných pozemků nebo pastvin opět zalesniti. V novém stavu se také vyrovnaly hranice kultur v celé řadě případů.

Lesní půda rozdělena byla do 5 bonitních tříd:

• do I. bonitní třídy zařazeny byly půdy písčitohlinité až lehčí hlíny, hluboké čerstvé, mělné, s humosní vrstvou 5 až 8 cm, podloženou hnědožlutou písčitou hlinou do hloubky asi 50 cm. Spodina hlinitý písek do 50-80 cm. Půdy tyto jsou většinou velmi způsobilé jak pro lesní, tak i polní hospodářství;
• do II. bonitní třídy pojaty půdy písčitohlinité o mocnosti asi 40 cm, čerstvé, mělné, s humosní vrstvou asi 5 cm. Spodinu tvoří jemnozrnné hlinité písky do 40-60 cm, přecházející do tvrdé, navětralé žuly. Tyto půdy jsou rovněž zčásti vhodné i pro polní hospodářství;
• do III. bonitní třídy zahrnuty půdy hlinitopísčité ve 25 až 30 cm se spodinou rezavého písku se štěrkem do hloubky 40 až 50 cm, podloží žulová zvětralina až skála. Půdy tyto jsou celkově suché, mělné, pro polní hospodářství méně vhodné;
• do IV. bonitní třídy zařazeny jsou půdy hlinitých písků, promísených hojně se žulovým štěrkem, o hloubce 15-20 cm. Podloži skalnaté. Půdy jsou suché, mělné, velmi slabě humosní;
• V. bonitní třída obsahuje půdy písčité až hlinitopísčité, silně promísené štěrkem a kameny do 10-15 cm. Půdy jsou celkově suché až vyprahlé, s nepatrnou vrstvou humosní. Podloží tvoří žulová skála. Hojné žulové balvany vystupují na povrch.

Tarif klasifikační pro lesní půdu proveden dohodou s místními třídníky a odborným místním znalcem. Použito srovnávací metody, při čemž bylo přihlíženo ke zvláštnostem místních poměrů. Ukázka scelování viz obrázek na str.26
Ukázka scelování lesů v Náramči. Část katastrálního území, trať "Boroviny", po scelování 1936. Ukázka úpravy majetkových hranic nových náhradných pozemků po scelování, s vyznačením lesních komplexů a se zakreslením arondace kultur, která se provádí nebo bude provedena.
(viz obrázek str. 27)

Cena 1 ha lesní půdy stanovena:
v I. třídě bonitní na: Kč 5.000,-
ve II. : Kč 3.500,-
ve III. : Kč 2.000,-
ve IV. : Kč 1.200,-
v V. : Kč 300,- .
Celková hodnota odhadnuté lesní půdy činila 134.365 Kč. Průměrná cena 1 ha činila 1.780 Kč.

Vyložení odhadního plánu a rejstříku držebností provedeno současně s pozemky polními a lučními v zimě 1934-35.
Lesní půda podle odhadního plánu zařazena byla do 309 odhadních oddělení. Proti odhadu lesní půdy nebylo podáno námitek.
Provedená revise o třídění lesních pozemků v průběhu scelovacího řízení nezjistila žádných závad.
Na jaře 1935 zaměřeny detailně obvody všech do scelování pojatých lesů a na podzim 1935 započato bylo v oceňování lesních porostů. Nejprve byly vyznačeny všechny nesporné a v přírodě viditelné majetkové hranice za přítomnosti jednotlivých účastníků. Neznatelné hranice lesních pozemků vytyčeny podle stávajících map katastrálních, sporné hranice byly s plným a cenným pochopením účastníků dohodou odstraněny. Těmito pracemi zajištěna byla majetková podstata scelovaných lesních porostů a v listopadu 1935 započato bylo s vlastní taxací lesních porostů. Lesní porosty o výměře 75ha 50a zařazeny byly do 1186 odhadních oddělení (průměr odhadních oddělení na 1 účastníka 19). Číslo jest jasným dokladem složitosti selských lesíků a současně udává, s jakou důkladností jest při scelování lesů nutno postupovati.
Odhadní oddělení byla v přírodě vyznačena kolíky, situačně zaměřena, zakreslena do odhadních map a zjištěna plocha každého oddělení. Měření dřevní hmoty provedeno u všech porostů od 30 do 80 i více let detailním měřením celého porostu, a to tím způsobem, že byl změřen svěrkou (Fridrichovou) každý kmen v první výšce (1,3 m), takto změřené kmeny zapsány do taxačního manuálu v příslušném stupni síly (8, 10, 12 cm atd.). Pro příslušný stupeň síly zjištěna měřením střední výška (použito Faustmanova výškoměru). Z prsní síly a střední výšky zjištěna stromová hmota 1 kmene pomocí hmotných tabulek (Grundner-Schwappachových), tato násobena počtem kmenů v příslušném stupni síly a součtem všech stupňů síly vypočtena stromová hmota dřevní celého porostu. K takto zjištěné hmotě odhadního oddělení připsán ještě do taxačního manuálu všeobecný popis, a to: druh dřeviny resp. poměr smíšený, skutečné stáří porostu, hodnotní třída porostu, zakmenění, exposice atd. U porostů mladších pod 30 let zjištěn okulárně všeobecný popis a měřením zjištěna střední výška.
Veškeré lesní porosty zařazeny, jak již ve všeobecné části uvedeno, do 5 bonitních tříd. Tyto vytvořeny byly lokální cestou, a to tím způsobem, že z měřených dat odhadnutých porostů zjištěny byly jejich střední výšky a síly, a to pro každý odhadnutý porost (oddělení) a současně i pro každou třídu stáří. Z průměrů těchto a ze všeobecného popisu vytvořeny nejprve graficky a později i tabelární hranice jednotlivých bonitních tříd, podle kterých pak byly okulárně odhadnuté bonitní třídy porostů porovnány a upraveny. Podobnou cestou stanoveny byly i výnosy jednotlivých bonit. Z místně stanovených výnosů a ze zjištěné plochy a hmoty jednotlivých oddělení vypočítáno bylo zakmenění všech porostů měřených. Vypočteným zakmeněním rovněž upraveno bylo okulárně odhadnuté zakmenění všech porostů.
Oceňování lesních porostů bylo provedeno za spolupůsobení místních znalců a kvalifikovaného lesního hospodáře. Porosty, jejichž hmota byla měřením zjištěna a zařazena do příslušných bonitních tříd, počítány byly trhovou hodnotou. Porosty mladší pod 30 let zjištěny grafickou interpolací z rozdílů hodnoty měřeného, plně zakmeněného 30letého porostu příslušné bonity porostní a kulturních výloh. Kultury byly ponejvíce borové, vzniklé většinou přirozeným zmlazením (náletem), menší část založena uměle síjí a také i sadbou. Kultury smrkové založeny uměle, a to sadbou. Majitelé selských lesíků nevěnují povětšině obnově lesa a pracem s touto spojeným zvláštní péči nebo většího nákladu a také doba obnovy trvá často více let, podle toho, jaké jsou prostředky a zbude-li v hospodářství čas. Za těchto okolností nebylo lze přesně stanoviti kulturní výlohy a proto použito o málo snížených kulturních výloh z místního velkostatku, a to u smrku počítáno průměrně za 1ha 440 Kč a u borovice za 1ha 340 Kč.
Podle toho byly protokolárně stanoveny a schváleny směrné tržní ceny jednotkových druhů dřeva borového a smrkového a na základě těchto cen sestaveny byly oceňovací tabulky pro hlavní dřeviny, borovici a smrk. Jednotlivě vyskytovaly se v lesních porostech ještě modřín, bříza a olše, které pro nepatrné množství a zjednodušení výpočtů byly po dohodě počítány, a to hmota modřínu jako hmota smrku a hmoty břízy a olše jako hmota borovice.
Ocenění porostů nad 30 roků starých, u nichž hmota dřevní byla měřením zjištěna, byly vypočteny střední jednotkové ceny podle kvalitních čísel pro 1 m3 na základě provedeného rozdružení a podle dříve schválených cen. Za účelem přehledu a pro snazší oceňování sestaveny byly místní tabulky rozdruhování, oceňování a hmotných výnosů. Výnosům scelovaného území, které byly měřením zjištěny, přiblížily se nejvíce výnosy udané v Schwappachových výnosových tabulkách (hlavně u porostů mladších).
Odhadní plán lesních porostů byl vyložen v létě 1936 a opětně nebylo proti němu námitek.
Mezi dobou vyložení odhadního plánu pokračováno bylo již na pracích spojených s novým rozdělením. Nové rozdělení lesů provedeno v souvislosti s novým rozdělením hospodářských a lučních pozemků podle daných možností a v mezích zákona způsobem co nejradikálnějším.
Vytyčování náhradných celků lesních jest daleko obtížnější než u hospodářských pozemků a proto bylo i v tomto nutno postupovati obezřetně a přesně. Aby nebyla zbytečně rušena souvislost porostů, byly hranice (rovnoběžné průseky) vytyčeny z vypočítaných nebo měřených směrných úhlů. Hranice šířkové byly rovněž se vší opatrností vytyčovány, a to na podkladě předběžných výpočtů, neboť zákonité meze pro vyrovnání rozdílu v nároku a náhradě pro lesní porosty, ať už ve dřevě (překročení lesních zákonů - devastace), nebo v penězích (malá zákonitá mez při radikálním scelování (2,5%, t.j. na 1000 Kč dovolené vyrovnání v penězích 25 Kč) jsou závazné a malé.
Majetkové hranice náhradných lesních komplexů byly řádně osazeny kameny (ve vlnitém terénu na 40-50 m od sebe), takže jsou pro budoucnost náležitě zajištěny.
Hodnota dřevní zásoby u scelovaných lesů činila podle popsaného odhadu 275.068 Kč. Připočteme-li k této hodnotě ještě cenu odhadnuté lesní půdy v částce 134.365 Kč, obdržíme celkovou hodnotu scelovaných lesů v částce 409.433 Kč. Průměrná cena 1 ha lesa činí tedy Kč 5.422,-.
Procento úrokové u lesů z udané hodnoty půdní, dřevní zásoby a vypočteného průměrného stáří (40 let) činí 2,825%, což jest dostatečným důkazem toho, že hodnoty půdní a porostní byly stanoveny správně a úměrně.
K doplnění postupu prací při scelování lesů v obci Náramči nutno ještě uvésti, že hodnoty mezi nárokem a náhradou u lesních porostů, pokud se týče vyrovnání v dřevní hmotě, činily Kč 5.843,15 a ve vyrovnání v penězích Kč 6.244,21, vyjádřeno v procentech v dřevě 2,12%, v penězích 2,27%, což je vzhledem na změnu a radikální úpravu poměrů držebnostních nepatrně malý hospodářský zásah.
Scelením byl učiněn radikální zásah v každém směru. Kromě úbytku počtu 360 komplexů změnily se arondací jejich tvary a zvětšily se plochy, hranice zbaveny byly různých nepravidelností a byly vypřímeny. Hranice kultur uvnitř majetkového celku budou vzhledem k obhospodařování rovněž vypřímeny, zmizí tím různé klíny a zákličky orné půdy, zasahující do lesů, které z větší části ležely skoro ladem, neboť jednak bonitou, jednak tvarem a stíněním lesů se obhospodařování těchto pozemků nevyplácelo.
Po scelení lesů budou všechny tyto klíny, dříve ladem ležící, zalesněny. Naopak zase v jiných místech, hlavně podle nových cest a majetkových hranic, bude provedeno vyrovnání lesních hranic vyklučením menších ploch.
Scelení umožnilo lepší a účelnější využití každé plochy, která by za jiných poměrů zůstala bez užitku. Zvýšením hospodářských výnosů omezí se i škodlivé hrabání v selských lesích. Rovněž tak při lepším a racionálnějším hospodaření polním bude větší zájem i na hospodaření v lesích, čímž se zvýší jejich výnos a investovaný kapitál a práce bude se lépe rentovati. V blízké scelené obci Smrku jsou tyto výsledky již patrny ve zlepšených výnosech lesních porostů.
Pouhým scelením lesních pozemků není však ukončeno vlastní posláni agrárních úřadů. Arondací lesíků ve větší souvislé skupiny byl teprve dán předpoklad správného, od souseda nezávislého hospodářství lesního. Nyní nastává nutnost vypracovati pro jedno obmýtí u jednotlivých skupin všeobecný lesohospodářský program a na dobu 10 let zvláštní podrobný plán, který bude revidován a doplněn po případě dle nastalé potřeby a v důsledku snad různých změn i těmto přizpůsoben.
Zásadou musí býti pěstění těch dřevin, které vyhovují půdním a podnebním podmínkám se snahou vytvořiti dle možnosti přirozené, t.j. smíšené porosty, se zvláštním zřetelem na potřeby domácnosti a statku. Zvláštní péče bude věnována ochraně lesní půdy, která byla po většině obnažena hrabáním lesního steliva, tím degenerována a svých nejdůležitějších živin a mikrobiologického života, který jest předpokladem zdárného a přirozeného vývoje lesa, na dlouhý čas zbavena.
Po stránce pěstební bude nutno mnohé přehoustlé porosty pročistiti a ve starších porostech v určitém období prováděti opatrně probírky se zřetelem na kmeny potlačené a odumírající dle zásady: záhy, často a mírně.
Se stanoviska lesního zřízení hoví zdejším selským lesíkům nejlépe seče výběrné, kterými možno vyhověti zásadám pěstebním i výchově jednotlivých dřevin a sortimentů pro zvláštní, stálé, neb nahodilé potřeby domácnosti a statku. Odborným vedením podaří se zvýšiti i přírůstek pevné dřevní hmoty na jednotku plochy a tím i výnosnost, t.j. rentabilitu selských lesíků, které mají zůstati trvalou, neoddělitelnou, stálou pokladnicí našich selských statků.

Žulové balvany a skaliska, jimž dříve bylo vyhýbáno a které také tvořily mnohdy jakési ohraničení pozemků ve starém stavu, jsou nyní umístěny případně do středu nových náhradných pozemků. Zde překážejí daleko více. Protože jsou tyto balvany rozsety po celém katastru a dostal je do celku skoro každý a každému tam překážejí, začali je hospodáři odstraňovati ve větším měřítku.
Poněvadž tato práce je uznanou meliorací půdy a jsou tu splněny podmínky, z plochy neplodné učiniti trvale plochu plodnou, bylo v obci utvořeno rekultivační družstvo. Zemědělsko-technická stavební správa v Jihlavě vypracovala projekt, podle něhož má býti provedena kultivace na ploše asi 66 ha, na níž má býti etapově vylámáno na 4000 kubických metrů kamene. Subvenční příspěvek z rekultivačního fondu je 12 Kč za 1 m3 vylámaného kamene. Přes zimu 1936-37 bylo již vylámáno na 2000 m3. Balvany se trhají prachem nebo dynamonem nebo se vykopávají a vzniklé doliny se zavážejí a půda se hned upravuje a už se také obdělává.
Nalámaného kamene se používá nebo bude použito na zpevnění vozovky cest, hlavně tam, kde vedou cesty přes louky a zamokřenými oblastmi. Větší kameny budou použity do násypu nové silnice. Zčásti bude žulového materiálu použito i na stavbu budov.

V průběhu scelovacího řízení bylo také založeno meliorační družstvo a po odevzdání nových náhradných pozemků do užívání byl novým majitelům vypracován meliorační projekt.
Dle tohoto projektu mají býti provedena tato meliorační zařízení:
1. Úprava místního potoka, vedoucího vodu ze splavu rybníka "Kbela" a dvou menších rybníků.
2. Úprava příkopu, odvádějícího vodu od splavu rybníka "Klínku" a jeho výpustných potrubí.
3. Zřízení nádrže v místní trati k zachycení vod drenážních pro vodu užitkovou. Nádrž bude reservou i pro případ požáru.
4. Zřízení systematické drenáže v 17 skupinách o celkové ploše 37 ha, rozložených v různých tratích scelovacího obvodu.
Plochy pro odvodňovací projekt byly přesně zjištěny při odhadu hospodářských pozemků a současně přesně vyznačeny v odhadní mapě. Tato území byla zaměřena operujícím technikem a mechanické rozbory pro stanovení hloubky a rozchodu drenáží dodány půdoznaleckou laboratoří zemské komise p.a.o. Zamokřené plochy jsou převážně v orných pozemcích při táhlých dolinách o malém spádu nebo i ojediněle v mírných svazích. Vyústění bude ve většině případů provedeno na louky.
Celkový náklad těchto melioračních zařízení a úprav je rozpočten asi na 157.400 Kč a bude příslušně subvencován z melioračního fondu.

Scelovací náklady pohybují se v posledních letech mezi 500-600 Kč za 1 ha scelené plochy. Tato cena řídí se podle velikosti scelované obce a prováděných nutných nebo žádaných prací v průběhu řízení. Dělí se na náklady t.zv. místní, t.j. ty, které účastníci platí přímo v obci v době provádění komasačních prací, a náklady úřední, dnes pevně stanovené 200 Kč za jeden ha.
Místní náklady v této obci jsou výlohy za hranečníky, za dřevo na kolíky, triangulační značky, za různé odměny, mzdy dělnické, za různý materiál při stavbě společných zařízení, za nájemné, otop a světlo kanceláře, pojištěná dělnictva a podobně. Tyto místní náklady byly uhrazovány tak, že podle výša vydání účastníci v určitých obdobích platili předběžné splátky na uhrazení běžných nákladů. Tyto splátky jsou úrokovány 5%. Ti, kteří řádně plnili své platební povinnosti a zaplatili případně více nežli měli, mají úrok k dobru. Účastníci, kteří tak neučinili, mají úrok k tíži.
Není bez zajímavosti přehled celkových vydání připadajících na místní výlohy během prováděných prací:
v r. 1934 bylo vydáno 16.472 Kč, t.j. na 1 ha 30,60 Kč,
v r. 1935 bylo vydáno 17.361 Kč, t.j. na 1 ha 32,30 Kč,
v r. 1936 bylo vydáno 61,951 Kč, t.j. na 1 ha 105,15 Kč,
v r. 1937 je rozpočet 52.000 Kč, t.j. na 1 ha 96,65 Kč.
V roce 1937 je tímto obnosem pamatováno na dokončení úprav společných zařízení.

Místní výlohy v Náramči tedy činí 147.784 Kč, t.j. přepočteno na 1 ha scelené plochy ............. 274Kč 90h.
Připočteme-li úřední náklady na platy úředníků, nájem kanceláří a pod., paušalované 200 Kč za 1 ha scelené plochy je celkový náklad v Náramči na 1 ha scelené plochy 474.90 Kč.
Poznámka: paušalovaných 200 Kč za 1 ha jest bezúročnou půjčkou země Moravskoslezské, kterou jsou povinni účastníci splatiti po vyložení scelovacího plánu, t.j. asi 2-3 roky po předběžném odevzdání pozemků, ve splátkách za dobu 5 i více let.
V těchto obnosech jsou započteny i výlohy scelování lesů. Čtenáře budou jistě zajímati i podíly obnosů připadajících na jednotlivé položky rozpočtové, vyplacené v letech 1934-1936:

Mzdy dělníků...................... 63.200 Kč,
Nemocenské pojištění..............  2.358 Kč,
Hranečníky........................  6.812 Kč,
Vydání kanceláře a různé odměny... 12.292 Kč,
Za povozy.........................    545 Kč,
Různý potřebný pracovní materiál..    817 Kč,
Výlogy s triangulací..............    477 Kč,
Výlohy se scelením lesů...........  9.283 Kč,
CELKEM............................ 95.784 Kč.

Přesná tato čísla ukazují velmi názorně finanční zatížení účastníků v jednotlivých letech a předměty vydání. Uváží-li se, že scelování v této obci bylo velmi obtížné vzhledem k členitosti území a rozdílnosti různorodých půd a kultur, je částka za 1 ha scelené půdy ve výši 474Kč 90h velmi nízká. Nadto nutno zdůrazniti, že práce komasační nejsou vůbec subvencovány z prostředků veřejných.

Z úhrnné plochy výměry katastru 785,49 ha bylo zabráno do scelování 538,41 ha. Zbytek, t.j. komplex velkostatku, některé souvislé plochy majetku přídělců z pozemkové reformy a místní trať byly vyloučeny.
Výměry jednotlivých kultur v zabrané ploše jsou následující: role 372,23 ha, louky 58,74 ha, pastviny 18,86 ha, lesy 75,50 ha a půda neplodná 13,08 ha. Odhadní cena pozemkového majetku činí 2,909.842 Kč.
Přihlížíme-li k rozdrobenosti pozemkového majetku před scelováním, bylo v zabraném území úhrnem 3.542 parcel všech kultur o průměrné výměře 14 arů 95 m2.
Po scelování snižuje se počet na pouhých 360 parcel o průměrné výměře 1ha 72a 48m2. Rozkouskovanost se zmenšila o 91,8%. Plošná výměra nových pozemků byla zvětšena 11,5kráte.
Pozemkový majetek celolánu s výměrou 36 ha měl až 204 parcelních čísel v 75 kusech, rozptýlených po celém katastru, čtvrtlán s výměrou 12 ha až 167 parcel v 75 kusech, zemědělec s výměrou do 5 ha až 46 parcel v 11 kusech. Po scelování dostává se všem 3-5 celků, počítaje v to záhumenici, stavební místo a pod. Komplexy nových náhradných pozemků přerušené jen cestou, počítají se za jeden hospodářský celek. Celků nad 50 měřic výměry je 10. Největší celek má výměru 102 měřice.
Délka pohraničních mezí a brázd pozemků zkrátila se po scelování z okrouhle 320 km na pouhých 47 km. Na omezníkování upravených hranic katastru a ohraničení společných zařízení a nových náhradných pozemků upotřebilo se 2.260 hranečníků. Propočtem se zjistilo, že na řádné ohraničení pozemků, cest a hranic ve starém stavu bylo by zapotřebí okrouhle 25.000 hranečníků.
Délka cest a příkopů ve starém stavu činila 25.425 m plocha 8,9076 ha. Po scelování zvětšena délka společných zařízení na 38.867 m a plocha na 19,7927 ha. Délka nových hospodářských cest širších 5 m je 24,556 km, cest 3 až 4 m šířky 4,019 km, chodníků 1,321 km. Nově zřízená silnice k Hostákovu má délku 1,496 km. Délka příkopů a svodnic je 3,826 km. Betonových rourových propustků o světlosti 30-60 cm bylo položeno asi 350 běžných metrů.
(obrázek: Stavba hospodářské cesty - str.36)
Plocha na společná zařízení zvětšená o 10,8851 ha byla získána z povinného příspěvku všech účastníků scelování, který činí 2% výměry pozemkového majetku každého jednotlivce. Tato ztráta je jen zdánlivá. Ve starém stavu vlastnil každý asi 6-7 % prakticky neplodné půdy v pohraničních mezích a brázdách.
Čistý zisk na ploše plodné půdy zrušením těchto brázd a mezí činí 7,90 ha, kultivací bývalých neplodných ploch získáno 13,08 ha a kultivací balvanitých ploch asi 23 ha. Úhrnem okrouhle 44 ha nové zhodnocené půdy, kterou lze hospodářsky využíti. Z plochv 20 ha společných zařízení, osetých travní směsí, jest počítati asi dvě třetiny za pastvinu. Tráva se bude pronajímati.
Místní výlohy scelování činí v obci 174.784 Kč, t.j. 274,90 Kč za jeden ha. Úřední náklady stanoveny na 107.862 Kč, t.j. 200 Kč na jeden hektar. Náklady scelování činí úhrnem 255.466 Kč, t.j. 474,90 Kč na jeden hektar.

Hospodářské výhody, jako důsledek provedených úprav, jsou stručně asi tyto:
Radikálně se zmenšil velký počet parcel v hospodářsky účelně upravené nové velké celky, v souvislosti s arondací jednotlivých kultur ve větším měřítku. Plocha plodné půdy se zvětšila prováděnou kultivací skalnatých ploch. Meliorační projekt upravuje a zlepšuje vodní poměry zamokřených půd. Plocha luk bude zvětšena. Skalnaté nevýnosné pastviny se zalesňují. Veškeré pozemky jsou příjezdny ho dobrých a účelně upravených cestách. Staví se nová potřebná silnice, druhá se vypřimuje. Vliv nepříznivých poměrů vodních upraven sítí příkopů podél cest a luk. Všem pozemkům dostalo se trvalého ohraničení a tím pevně zajištěna vlastnická hranice. V některých úsecích hranice katastru vypřímeny. V místní trati provedena řada vhodných úprav, majících význam pro zlepšení komunikace a další rozvoj obce. Úpravou záhumenek a stavebních míst uspořádalo se nejbližší okolí místní trati a podpořen byl stavební ruch. Značných výhod se dostalo menším účastníkům a přespolním; byli přiblíženi ke svým hospodářským stavením. Je nemožno vyjmenovati ostatní výhody, jichž dosáhli jednotlivci, pro něž to znamená výrazné zlepšení hospodářských a životních podmínek. Hospodářský život je podstatně změněn, od základu přestavěn. Snížení výrobních nákladů, úspora na čase, práci a zvýšení sklizně a ostatní užitky jsou pak přirozeným důsledkem v každé scelené obci.
Přehledná mapa obce Náramče starého stavu před scelováním a nového stavu po scelování je výstižným dokladem zdárných výsledků zemědělské techniky a úspěšné spolupráce hospodářskvch zájmů kraje a obce. Viz barevné přílohy.

Úspěch hospodářsko-technických úprav při scelování obce je bezesporný. Scelovací řízení probíhalo hladce a zvláště v kritických údobích, mezi přijímáním přání, vysvětlováním návrhu na nové rozdělení náhradných pozemků, dále při vytyčování a v době odevzdávání nových náhradných celků byla jednání klidná a dík rozvážnosti účastníků nebylo nesouladu. Na občany náramečské velmi působil úspěch a zdar komasačních prací v blízké obci Smrku. Všeobecně přáli si účastníci nové pozemky v málo kusech. Netrvali nikdy na malichernostech, nebo na zpětném přídělu některých oblíbených pozemků, aby si majetek netříštili. Byli vždy přístupni vysvětlením a poradám a podali často velmi cenné náměty na úpravu a uspořádání nového katastru ve prospěch hospodářského zlepšení. Zde nutno i uvésti, že v mnoha případech při veřejných jednáních účastníci si svorně navzájem vyhovovali a dovedli sdružovati své zájmy tak, že různými dohodami usnadňovali operujícímu inženýrovi jinak obtížná řešení. Jest povinností poděkovati na tomto místě všem, kteří se o zdar a úspěch scelování zasloužili. Nutno oceniti ochotu obecní rady, cenné náměty scelovacího výboru, dobrou vůli třídníků a všech ostatních, kteří všichni mají podíl na zdárném skončení scelovacích prací. A jako měla obec Smrk svého Rudolfa Chalupu, měl Nárameč svého Václava Nováčka z čísla 24, kterému jest poděkovati za to, že svou energií a svým všestranným zájmem a všemožnou obětavou podporou ulehčil mnoho obtíží a odstranil řadu překážek, aby dobrá věc se podařila.
Obec Nárameč je v pořadí 300. úředně scelená obec. Dne 13.června 1937 oslavila důstojně předání nových náhradných pozemků za účasti pana ministra zemědělství dra. Josefa Zadiny a řady představitelů veřejného a politického života. Za účasti tisíců přátel zemědělského lidu a zemědělského pokroku v hospodářském podnikání skončilo se velké hospodářsko-technické dílo ve prospěch lepších a radostnějších zítřků nové Náramče.

Technické práce řídil a prováděl: vrchní zemědělský komisař Ing. František Dvořák. Jemu byl přidělen technik Josef Brázda. Při scelování lesů pracoval lesní technik Stanislav Dočkal. Odhad hospodářských pozemků vedl dipl. agr. Bedřich Kabrhel, úřední odhadce. Půdoznalecký prozkum provedl Ing. agr. B.Nepevný.

* * * * * * *

Letos vzpomínáme 80. výročí první scelené obce na Moravě, Záhlinic na Holešovsku. Bylo to první scelování na půdě ČSR. Bylo provedeno na dobrovolném podkladě tehdejším poslancem Frant. Skopalíkem.
Historie vývoje komasace u nás počíná rokem 1848, počíná vyvázáním selského stavu z poddanství. Náš zemědělec dosáhl vyvázáním svobody osobní, ale ne hospodářské. Stal se vlastníkem půdy rozkouskované s vázaným hospodářstvím. Volná dělitelnost půdy držebnostní stav ještě zhoršila. Půda se stala spekulačním obchodním artiklem a nebylo lze zabrániti dalšímu tříštění půdy, beztak již rozptýlené dědickými zvyklostmi atd. Ani zákon arondační z roku 1867 nepomohl.
Roku 1849 se usnesl první rakouský hospodářský kongres, aby hlavně scelováním bylo podporováno intensivní hospodaření. Mnohé podněty tohoto směru měly svůj původ i v jednáních České vlastenecké společnosti hospodářské, která také zčásti vypracovala v roce 1855 návrh osnovy zákona o scelování.
Zatím co v Čechách se diskutuje o tom, zda scelování podle zásad římského a rakouského práva je možné, a pokud je přípustný říšský rámcový zákon, na Moravě z návodu poslance a rolníka Františka Skopalíka provádí se první dobrovolné scelování v jeho rodné obci Záhlinicích u Holešova. Záhlinice jsou u nás kolébkou a Skopalík otcem scelování. Viděl zřejmé nedostatky a závady hospodaření na rozkouskovaných pozemcích nepravidelných tvarů a nepříjezdných. Tyto závady prohlásil Skopalík za brzdu zemědělské prvovýroby a za největší překážku pronikavého pokroku v zemědělském podnikání.
A tak před 80 lety, v r. 1857, počíná první dobrovolné scelování hospodářských pozemků.

O tomto prvním dobrovolném scelování se nám dochovalo dosti zpráv z pera samotného Skopalíka, který postup a průběh scelování ve své obci popsal v "Poslu z Prahy" (1857-8), v "Hospodářských novinách" (1857-9) a jinde. Skoro veškeré písemné doklady této zajímavé komasace jsou uloženy ve Skopalíkově archivu v Záhlinicích.
Tehdy pozemky nebyly přidělovány tak, jak se to děje dnes. O nové pozemky bylo losováno, což se nám zdá podivné.
V Záhlinicích bylo na popud jejich velkého rodáka o scelování uvažováno několik let. Když myšlenka poněkud dozrála, Skopalík sám vypracoval na mapách svůj návrh na nové rozdělení a dokončil jej v zimě 1856-57. Za účasti a souhlasu sousedů a po mnohém uvažování byl konečně přednesen veřejnému shromáždění všech gruntovníků. Kromě 6 sousedů všichni souhlasili. Byla sepsána úmluva a hned bylo započato s přípravnými pracemi. Podle Skopalíkových návrhů a propočtu byly zaměřovací práce provedeny revírníkem Helmem z Napajedel.
Majetkové poměry byly tyto: Pololáníků bylo 16, vlastnili po 22 jitrech rozdělených ve 30-40 kusech, 1 čtvrtláník (Fr. Skopalík) vlastnil 14 jiter, stejně rozkouskovaných a 12 podsedníků s výměrou 5 jiter v 18 kouscích. Po scelování dostalo se pololáníkům 3 podílů po 20 měřicích a jeden doměrek o výměře asi 5 měřic. Podsedníkům také 3 podílů a doměrek asi 3-4 měřic. Podsedníkům byly výměry scelením zvětšeny rozdělením dominikálních pastvin. Postup stanovení losů byl prováděn velmi zajímavým způsobem.
Poměrně rovinná poloha katastru byla rozdělena do čtyřech tratí. V první trati byly pozemky I. bonitní třídy; z ní dostali všichni gruntovníci po jednom pozemku. Půlláníci po 20 měřicích, podsedníci po 2 jitrech.
Ve druhé trati s II. bonitní třídou dostalo se opět všem po jednom pozemku, půlláníkům výměra asi 20 měřic, podsedníkům 1 jitro 833 čtverečních sáhů.
Ve třetí trati se III. bonitní třídou dostali všichni opět po jednom pozemku. Půlláníci asi 20 měřic, podsedníci 1066 čtverečních sáhů.
Ve čtvrté trati, opět se III. třídou bonitní, ale vzdálenější, dostalo se každému tolik, aby se mu výměra doplnila. Půlláník 5 měřic, podsedník 3-4 měřice.
Když se tento návrh vytyčil v přírodě, bylo veliké divení. Nescházelo ani pochybovačných hlasů, neboť sousedé si to nemohli dost dobře představiti.
Toto rozdělení přeneslo se do mapy (čtvrtá trať se rozměřovala po losování). Svolala se komise nejzkušenějších hospodářů, požívajících důvěru a přikročilo se k číslování losových podílů. U podsedníků šlo to poměrně snadno, poněvadž nebylo zvláštních rozdílů v půdě. Podíly v první trati se číslovaly 1-12, ve druhé trati naopak 12-1 atd. Stejně tak se číslovaly podíly pro půlláníky. V první trati 1-16, ve druhé trati tak, že na nejlepší podíl v první trati připadl nejvzdálenější nebo nejhorší a naopak. Případné nedostatky nebo výhody se vyrovnávaly zase v podílech třetí trati. Ve čtvrté trati byly jen doměrky. Skopalík píše: "Pilně se posuzovalo a urovnávalo, aby losy měly spravedlivou hodnotu, když vše se zdálo býti hotovo, porovnávalo se ještě znova."
Pozemky čtvrtláníka, hospody, mlýna a velkostatku se zvlášť odměřily za souhlasu všech již před losováním. Losování provedeno 7.října 1857 protokolárně, při němž "každé srdce gruntovníků neobyčejně tlouklo". Jen jediný protestoval. Dalo se mu tedy na vůli, aby si los vybral. Podivnou shodou právě číslo jeho losu nebylo taženo z urny.
Případné doměrky ještě Helm dokončil a plány a mapy byly poslány ke schválení do Vídně. Formálního schválení se dostalo Záhlinicím v r. 1858. Scelovací výlohy byly uhrazeny z obecní pokladny a činily tehdejších 94 zlatých.

Současné noviny přinášely o scelování v Záhlinicích zprávy jako o revolučním činu hospodářském. Skopalík, odpovídaje v "Hospodářských novinách" na četná pochvalná uznání a dotazy, píše o významu a výhodách scelování takto:
"1. Stane se hospodář pánem své půdy.
2. Uspoří si mnoho drahého času při práci.
3. Nemusí tak často do mrzutostí se sousedy přijíti. 4. Přibude mu více plodnější výměry.
5. Může i vysazováním stromů užitek svého hospodářství zvětšiti."
A jinde dodává: "A co toto píši, pracujeme už s boží pomocí na scelených půdách. Je to radost. Je to sporota práce až k neuvěření."

Úspěch prvního scelování v Zahlinicích podnítil dobrovolnou komasací v řadě dalších obcí, zvláště v okresích: Mor.Budějovice, Dačice, Hrotovice, Židlochovice, Třebíč, Slavkov a jinde.
Skopalík nezůstal při svém počátečním úspěchu. V roce 1866 byl pověřen, aby vypracoval osnovu zemského zákona o scelování pozemků a zákona o dělení společně užívané půdy. V roce 1868 usnáší se pak zemský sněm vydati scelovací zákon, ale formální závady oddálily jeho vydání. Úřední scelovací řízení bylo na Moravě uskutečněno až na základě říšského rámcového zákona z r. 1883 a zemského zákona scelovacího, který byl vydán pro Moravu dne 13. února 1884.
Bývalému Slezsku se dostává zemského zákona scelovacího v roce 1887. Po sloučení Moravy se Slezskem nebyla zatím provedena unifikace těchto zákonů.
Scelovací činnost jest v zemi Moravskoslezské nejpokročilejší. První úřední scelování bylo dokončeno v roce 1892 v obci Bochoři u Přerova, následovaly Němčice, okres Kroměříž (1893), město Hrotovice (1894), Velké Opatovice u Jevíčka, Třebětice u Holešova (1895) atd. Na Hrotovicku byla komasace s úspěchem propagována zesnulým místopředsedou Zemědělské rady moravské Kuchaříkem z Odunce, který pokračoval takto ve svém kraji ve šlépějích Skopalíkových. Tento kopcovitý a chudý kraj má dnes primát mezi všemi okresy moravskoslezskými. Toto veliké životní dílo Kuchaříkovo zasluhuje úcty a zůstává čestnou památkou v historii scelování.
Historie vývoje vlastního úřadu se počíná v roce 1888, kdy byla zřízena Zemská komise pro agrární operace a po roce nato byl jmenován první místní komisař se sídlem v Kroměříži. Postupem doby, zvláště po převratu, přibývalo práce a úřad se postupně rozšiřoval. Dnes funguje pět místních komisariátů, tři v Brně, po jednom v Olomouci a v Opavě. Úřad neustále zdokonaluje vnitřní vybavení, hlavně po stránce technické, a počet scelených obcí utěšeně vzrůstá. V roce 1930 se zřizuje znovu půdoznalecká laboratoř, která válkou zanikla, aby mohlo býti zdokonaleno odhadní řízení, které jest základem úspěšné komasace. Laboratoř provádí podrobné prozkumy půdoznalecké pro potřebu odhadu i pro práce meliorační, poněvadž i na tyto je brán speciální zřetel. Aby triangulační práce byly konány jednotně a soustavně vzhledem na novou soustavu, stanovenou katastrálním zákonem z roku 1927, vytvořila se v roce 1931 triangulační skupina při zemské komisi. V oboru zemědělsko-technického výzkumnictví v otázkách komasační techniky nutno zaznamenati v posledních letech zvýšenou činnost.
Před válkou bylo úředně sceleno v zemi Moravskoslezské 97 obcí, po převratu do konce r. 1936 215. V poválečném období tedy počet více než dvojnásobný. Nejvíce přihlášek a největších efektů scelovacích bylo dosaženo v době hospodářské konjunktury. Později přirozeně počet přihlášek o scelování klesl, ač v poslední době je opět znatelný vzestup.

(Obrázek: přehled scelování v zemi Moravskoslezské - str. 43)

Názorná přehledná mapa země Moravskoslezské nám ukazuje, do jaké míry scelování pokročilo a jest velmi zajímavé sledovati ohniska, odkudž se komasační myšlenka prakticky šířila krajem. Na západní Moravě vyniká oblast v okresích Hrotovice, Třebíč a Mor. Budějovice, dále je to naše požehnaná Haná od Litovle přes Olomouc, Kroměříž, Přerov, okres holešovský a na severovýchodě Opavsko s Hlučínskem, kde 19 obcí bylo sceleno v době, kdy kraj patřil k Německu.

Podle účelu, jemuž agrární úřady slouží, rozvrhujeme provádění pozemkových úprav na čtyři druhy:
1. scelování pozemků hospodářských,
2. scelování lesa,
3. dělení společných pozemků a úprava užívání a správy na půdě společenské,
4. oproštění lesů od cizích enkláv a arondace lesních hranic.

Nejdůležitější agrární operací je scelování. Na tomto poli bylo také dosaženo nejvíce hospodářských a technických úspěchů a jest jen litovati některých nedostatků scelovacího zákona, poněvadž mohlo býti dosaženo úspěchů ještě větších.
Hospodářské úspěchy, dosažené komasací, jsou asi tyto: účelné vyřešení nových spojovacích a hospodářských cest, zmenšení počtu parcel v souvislosti s jejich zvětšenou plochou, úspora provozovacích nákladů a zvýšení sklizní, vyřešení úprav pro odtoky vod, přírůstek na ploše plodné půdy, větší cena majetku arondovaného atd.
Scelování pozemků, tak jak je u nás prováděno, nemá za účel jen sloučiti rozptýlené hospodářské pozemky a upraviti nové cesty. Jednotlivec získává daleko více. Je tu možnost přiděliti záhumenku, pozemek na zřízení nebo na rozšíření zahrady, stavební místo, na celcích je dána možnost plného využití hospodářských strojů i přirozené úrodnosti půdy atd. Snížené výrobní náklady a zvýšená kupní síla pobízí zemědělce k všeobecným investicím, kterými zvelebuje svůj majetek a stává se nejen dobrým producentem, ale i výborným konsumentem. Komasace nezapomíná ani na potřeby družstevní: zřizují se výběhy nebo společné pastviny a pod.. Řeší se i potřeby komunální. Je tu možnost snadno vybudovati regulační a stavební plány obcí, řešiti stavební místa, hřiště, kamenolom, hliník, sady atd. Dále se stavějí anebo překládají silnice, provádí se meliorace atd. Je nemožné vyjmenovati všechny výhody, které s prováděním scelování vznikají. Nemenší význam má komasace i s hlediska celostátního. Připravovaný komasační zákon musí ve svém rámci vyřešiti řadu významných otázek, jako: současné řešení zjednodušení státní administrativy při pozemkovém majetku, řešení vodohospodářských a dopravních otázek v jednotném pracovním rámci, s tím zároveň musíme řešiti vnitřní kolonisaci, osídlování pohraničí, rekultivaci půdy, úsilí o potřeby zásobovací, o snížení nezaměstnanosti a jiné a jiné důležité otázky, zabezpečující jednotlivce, družstvo, obec, okres i stát. Nepodceňujme, že komasace podporují brannost státu a jeho hospodářskou přípravu ziskem orné půdy a že usnadňují zásobování.

Velký úkol komasační ukládá se nejnověji agrárním úřadům v povodí řeky Moravy mezi Napajedly a Hodonínem. Jest navrženo, aby při stavbě malého plavebního kanálu a při regulaci řeky Moravy v souvislosti s rozsáhlou sítí závlahového zařízení bylo zároveň provedeno scelování. V zájmovém území provedla by se komasace na ploše asi 6500 ha v zemi Moravskoslezské a asi 1700 ha na Slovensku.
Závlahový projekt se dotýká 24 obcí, podél Moravy ležících, s půdou velmi rozkouskovanou, s parcelami nejrozmanitějších tvarů a velikostí, bez znatelných hranic majetkových, bez příjezdu atd. Parcely o 20 až 50 m2 nejsou zvláštností. Jen na příklad Strážnice o výměře 3338 ha má 17.981 parcel. Připadá tedy na jednu parcelu okrouhle 20 arů, a počítáno bez pozemků velkostatku, okrouhle 10 arů. Pozemková držba je ztížena i tím, že často velké procento parcel, zvláště v lučních tratích, je v majetku dalekého okolí; v katastru Veselí jsou majetníci parcel z 42 obcí. Zřízením hlavních závlahových kanálů rozřežou se dnešní malé pozemky ještě více a rozkouskovanost majetkové držby se zhorší o několik tisíc parcel, nepřihlížejíc k ostatním hospodářským závadám a nedostatkům.
Předpoklady scelování jsou tu tedy dány. Jelikož výkup pozemků pro kanál a pro síť závlahového zařízení spolu s knihovním pořádkem by vyžadoval většího nákladu než scelení samo, bylo rozhodnuto, že scelení se provede na náklad stavebníka, t.j. země Moravskoslezské, a příslušná jednání dospěla tak daleko, že jsou již zahájeny scelovací práce mezi Uh. Hradištěm a Strážnicí.
Uznává se, že provedení tohoto velikého projektu bez komasace by byla práce jen polovičatá. Trasy kanálů, cest, přemostění atd. bude lze řešiti daleko účelněji, bez ohledu na majetkové hranice, nepřihlížejíc k následnému hospodářskému efektu. Jest si přáti, aby tyto velkorysé práce, které znamenají pro celý kraj hospodářský a sociální převrat, dosáhly největšího očekávaného úspěchu nejen technického, ale zvláště hospodářského.

(Obrázky: obec Trávník - str. 46 a 47, obec Dolní Dubňany - str. 48 a 49)

Scelování lesů se omezilo dodnes jen na několik málo případů a je pořád vlastně jen v začátcích. Scelování a úpravy malých lesů má pro majitele dalekosáhlý význam po stránce národohospodářské i soukromohospodářské.
K malým lesním majetkům počítáme především lesy maloselské, dále lesy obecní, starousedlické, singulární, společenské a všechny ostatní, pokud pro svůj malý rozsah a zanedbaný stav vyžadují zlepšení po stránce lesního obhospodařování ve všech směrech.
Zatím co velké lesy mají průměrné roční přírůstky 3,75 až 4,0 m3 na hektaru, naše malé lesy mají průměrný roční přírůstek nejvýše kolem 2,5 pevného metru.
Jest velká škoda, že zvláště maloselské lesy jsou zanedbávány. U nás, u většiny selských majetků, je les součástkou hospodářství a je skoro i existenční otázkou jak při potřebě paliva, tak i steliva, trávy a pastvy. Je mnoho a mnoho hospodářů, kteří les znají jen tehdy, když z něho něčeho potřebují. Ovšem, takto využívaný les nemůže nikdy prospívati a dospívá to tak daleko, že nakonec pozemek není ani lesem, ani pastvinou a zaroste hložím - jak začasté je u nás viděti v horských a v podhorských oblastech. A jde tu často o celé velké komplexy.
Naše menší hospodářství často doplňují své potřeby z lesů, poněvadž odjinud je zatím získati nemohou. Hospodaření na rozkouskovaných parcelách je přímo vázáno na takovéto ochuzování a ničení lesů.
Po scelování na nových celcích hospodář může racionálněji hospodařiti, zvýší sklizně na poli, má dost slámy, nepotřebuje méněcennou lesní hrabanku, má upravené louky, na nichž roste více, nejde do lesů pást a na trávu, při každém scelování zvýší se na úkor mezí, širokých cest a růzých ploch, ležících ladem, plocha plodné půdy a hospodář již není vázán na les, nemusí jej ochuzovat a ničit, les již může prospívat. Les scelováním získává.
Rozptýlené lesní parcely lze sloučiti, a tím je umožněno i přiměřenější a racionálnější hospodaření. Při scelování se provádějí také vhodné změny kultur, isolované nevýnosné lesíky se mění na pole nebo na pastviny a obdobná plocha se náhradou přiděluje k souvislým lesním komplexům, vhodné polohy se určí opět k zalesnění a podobně.
Vytvořením větších majetkových dílců se zlepší přehled a soustavnost hospodářských výkonů a potřeb. Současně se odstraní mnohé nepříznivé vlivy sousedské, omezí se lesní pych. Další předností je vytyčení a trvalé ohraničení hranic lesních parcel, které dnes u malých lesů jsou tak často sporné, zvláště tam, kde bylo dělení bývalých společných lesů a podobně. Velikou výhodou je také zpřístupnění všech dílců lesních účelnou sítí spojovacích cest. Založením odborného hospodářského plánu a jeho dodržováním získá se dvojnásobný užitek.
Sdružením malých lesů v jeden hospodářský celek se dosáhne vždy ještě více, než když se vytvoří několik samostatných celků. Sdružení scelených lesů je ideálem lesního hospodaření. Bylo by v zájmu nejen lesa, ale i majitelů samých, aby se sdružovali při všech vhodných příležitostech a tvořili lesní hospodářská družstva, tak jak je tomu již dnes všude v cizině. Majitelé-družstevníci se zčásti vzdávají volného užívacího práva na svých lesních celcích a jsou úmluvou nuceni říditi se společnou a jednotnou odbornou správou, ale výsledky jsou blahodárné.

Kromě asi 30 obcí, v nichž byly provedeny dobrovolné úpravy komasační většího nebo menšího rozsahu před vydáním komasačního zákona a před zahájením úředního scelování, a 19 obcí na Hlučínsku scelených v době, kdy náležely k Německu, scelily Úřady pro agrární operace v zemi Moravskoslezské do konce r. 1936 312 obcí. Úhrnná výměra katastrů těchto obcí činí 177.094 ha, z této plochy bylo pojato do scelovacího řízení 135.373 ha. Do scelování bylo zabráno přes 422.000 parcel. Provedeným scelováním se zmenšil počet těchto parcel na 89.000, které náleží 46.120 účastníkům. Délka nově založených hospodářských cest, spojovacích cest, silnic, melioračních odpadů jest bezmála 8000 km a jejich plocha necelých 2600 ha. Scelená plocha je okrouhle 11 % zemědělské půdy země Moravskoslezské. Skoro 1,000.000 ha ještě čeká na scelování. Hrubý přírůstek plodné půdy, která před scelováním ležela ladem v brázdách, mezích a cestách, činí v těchto 312 scelených obcích na 5750 ha. Čistý zisk plochy plodné půdy (po odečtení plochy nových cest a odpadů) činí 3150 ha. Tato plocha se rovná 315 statkům o výměře 10 ha. Průměrný čistý plošný zisk nové půdy v každé obci po scelování je asi 11 ha. Po převratu se sceluje průměrně 12 obcí ročně.
Podle katastrálního zákona byly pro potřeby státu a veřejnosti po převratu vyhotoveny nebo připraveny nové katastrální mapy a návrh na změny pozemkových knih celkem pro 153 obce v úhrnné ceně (průměrná cena operátu 250.000 Kč) 38,250.000 Kč. Jako protihodnotu stát poskytl ve formě platů části úřednictva za 18 let (ročně 1,800.000 Kč) jen 32 mil. 400.000 Kč. Z těchto posledních cifer je více než zřejmé, jaký prospěch ze scelování má naše veřejnost a stát. Prakticky vzato, zaplatil to z největší části zemědělec sám.

(Obrázky: sítě cest na Prostějovsku a Olomoucku - str. 52 a 53)

Území našeho státu má v budoucnu uživiti třikráte tolik obyvatel, než máme dnes. Nemožný dnešní stav pozemkové držby je pro tuto budoucnost velmi slabým podkladem. Opět důvod, aby zabezpečovací úpravy pozemkového majetku byly projednány co nejdříve.
Aby reforma selské půdy ve smyslu hospodářsko-technických úprav pozemkového majetku soustavně upravila podmínky hospodářského plánování, možno klásti tyto požadavky:
Potřeba pozemkové reformy na selské půdě. Po skončení pozemkové reformy na velkostatkářské půdě (I. etapa) dlužno přikročiti k II. reformní etapě: k stejně důležité reformě na půdě selské. Touto reformou na selské půdě se musí odstraniti všechny závady v rozdělení půdy, zejména nesmírná rozkouskovanost a špatný tvar pozemků proto, aby převážné většině našich zemědělců byly dány základní předpoklady pro racionální, levnou a kvalitní výrobu, která je dosažitelná jen na půdě arondované. Sami rolníci tyto předpoklady pro racionální a levné hospodaření si zajistiti nemohou. Tento racionalisační problém musí vyřešiti nová naše zemědělská politika.
Potřeba nového celostátního zákona komasačního. V rámci komasace lze nejúčelnějším a nejhospodárnějším způsobem vyřešiti všechny potřebné nebo žádoucí pozemkové úpravy a meliorace. Potřeba komasace se každým rokem stupňuje, tříštění pozemků neustále pokračuje, plodné půdy ubývá a rok od roku vzrůstají nedozírné, miliardové škody a ztráty pro naše zemědělství i naše národní hospodářství.

Nový zákon, vypracovaný v moderním duchu, měl by v zájmu rozvoje a urychlení scelovací akce sledovat tyto základní směrnice:

• umožniti krajové a soustavné scelování a zároveň vvřešiti všechny komunikační a vodohospodářské potřeby všude tam, kde rozkouskovanost pozemků nebo jiné závady v rozdělení půdy jsou brzdou úspěšného hospodaření a kde opravdová účelnost, potřeba a rentabilita komasace je prokazatelná,
• umožniti provedení i jiných různých pozemkových úprav v rámci scelování, na př. úpravu místních tratí, vypracování zastavovacích plánů, kolonisaci, rekultivaci půdy a pod.,
• umožniti a všeobecně podporovati zakládání hospodářských (výrobních) družstev ve scelovacích oblastech, např. pastevních, lesních družstev, snad i polnohospodářských družstev k umožnění velkoplošného a zmechanisovaného hospodaření na demokratickém základě,
• zajistiti novou organisaci komasační služby u úřadů za účelem urychlení komasačního řízení a zvýšeného uplatnění práce technika a hospodáře, omeziti volnou dělitelnost pozemků pod určitou výměru.
• upraviti finanční stránku scelování akce, t. j. otázku úhrady nákladů komasačních a otázku podpor z veřejných prostředků převzetím osobních nákladů na státní účet, umožněním levného a dlouhodobého úvěru, bezúročnými zápůjčkami nebo podporami z fondů produktivní péče o nezaměstnané, nebo zejména založením zvláštního fondu pro pozemkové úpravy.

Potřeba vypracovat katastr krajů a obcí, zatížených škodlivou rozkouskovaností nebo jinými hospodářskými závadami. Tímto katastrem, t. j. plánovým a číselným přehledem držebnostního stavu jest zjistiti opravdovou účelnost a potřebu komasace podle krajů a obcí a zároveň vyšetřiti, kde nové zaměřování rozkouskovaných nebo pentlovitých pozemků nesmí se vykonati bez současné komasace, zabrániti tak novému "zaměřování" v katastrech s rozkouskovanou půdou pro jeho nehospodárnost, nákladnost a hospodářskou bezvýznamnost.
Převzetí osobních (úředních) nákladů na účet státní a podpora nákladů místních. Jde o převzetí těch osobních nákladů na státní účet, jež dosud platili účastníci na scelování. Splněním tohoto požadavku zvýšil by se státní rozpočet asi o 1,5 mil. Kč.
Nutno umožniti subvencování místních nákladů scelovacích, zejména podporu výloh na různá zařízení širšího veřejného významu, na př. vybudování nové komunikační sítě a pod. Reforma pozemkového majetku u nás - jak zřejmo musí býti dalekosáhlá, poněvadž naše zemědělství musí se současně harmonicky ve všech svých úsecích plánovitě přizpůsobovati navzájem potřebám průmyslu a obchodu, aby se zmírnily - ne-li setřely - třídní a zájmové rozdíly stavu jak v regionech, tak i v souvislosti s plány celostátními.
Okolní státy dávno již řeší velkoryse hospodářsko-technické úpravy pozemkové držby miliardovými náklady se stanoviska státní potřeby a zajišťují tak trvale blahobyt desítek milionů občanů.
Je příkazem doby našeho hospodářského plánování, vlastně by to mělo býti jeho nejzákladnější podstatou, aby v prvé řadě byly u nás zlepšeny neutěšené držebnostní poměry pozemkového majetku. Jest si přáti, aby to byla promyšlená úprava pozemkového majetku, spravedlivě provedená po stránce hospodářsko-technické pro potřeby nejen doby dnešní, ale i pro budoucí zdravé, nezávislé a spokojené pokolení zemědělské. Tím budou vyřešeny všechny hospodářské, sociální a kulturní potřeby našeho venkova a stát sám bude trvale zabezpečen.