Brněnský geodetický informační den

B R N O (25.11.2003): Členům Spolku zeměměřičů Brno pořádající 39. Geodetické informační dny se letos do názvu vloudil malý omyl. Z tradiční vícedenní akce se totiž právě při devětatřicátém pokračování stal jen jednodenní seminář, přičemž je nutno přiznat, že úrovní přednášek a rozsáhem doprovodné výstavy zeměměřická sešlost nebyla proti předchozím ročníkům nijak ošizena.
Nepočítaje firemní prezentace, tak si účastníci Geodetického informačního dne vyslechli celkem jedenáct zdařilých přednášek zdokumentovaných v písemné podobě ve sborníku. V něm si však můžete po večerech číst dokonce z tuctu příspěvků, neboť publikace obsahuje navíc článek Hanse Mattssona Vzdělávací profily zeměměřičů v západní Evropě. Mattssonova práce je určena čtenářům hodně pokročilým v angličtině. V jazyce čerstvých ragbyových mistrů světa byl ostatně napsán i příspěvek sympatického švédského děvčete Katriny Lepschi, která prožívá právě na brněnském VUT v roli zahraniční stážistky zimní semestr. Její příspěvek vypočítávající možnosti studia zeměměřictví a zeměměřické služby ve Švédsku pro jistotu následně překládala Katrinu doprovázející brněnská kolegyně do češtiny. Když však studentka Královského technologického institutu ve Stockholmu oznámila ceny za zaměření půlhektarového pozemku, který přijde bratru Švédovi na 13 000 až 15 000 korun, zazněla v sále poznámka:„To je stejné jako u nás“. Glosátor ovšem přeslechl, že nejde o české koruny, ale o švédské, které měly začátkem roku 2003 kurz 1 EURO = 10 SEK.
Pokud někdo v sále hotelu AVANTI, kde se seminář konal, do posledního listopadového úterý nevěděl jaké je postavení geodetů a kartografů ve světě z pohledu FIG a CLGE, tak už půl hodiny po začátku Geodetického dne, to nebyla pravda. Přednáška ředitele vědeckovýzkumné základny ve Zdibech Václava Slabocha odpověděla téměř beze zbytku na všechny otazníky. Pokud je vám letos padesát, tak se v šedesáti letech dožijete bezešvé evropské mapy, na které už najdete zakreslené bodové pole v jednotném souřadnicovém systému. Alespoň takové jsou vize odborníků z mezinárodní organizace zeměměřičů FIG, která byla založena už v roce 1878. Jaké vize asi měli zakládající členové FIG, když jej před 125 lety ustanovili?
Vysokoškolský pedagog Alois Materna z Technické univerzity v Ostravě v roli významného člena ČKAIT vysvětlil systém celoživotního vzdělávání autorizovaných inženýrů v rámci České komory autorizovaných inženýrů a techniků. „Jeden inženýr dokladoval svoji neúčast na vzdělávacím okruhu, který členové Komory musí absolvovat, lékařským vysvědčením, že tato doškolování nemůže absolvovat ze zdravotních důvodů,“ svěřil se přednášející s úsměvnou kuriozitou, kterou řešil.
Hodně společného s ostravským pedagogem má i jeho bratislavský kolega ze Slovenské technické univerzity docent Kopáčik, jehož s ním pojí stejná akademická hodnost i křestní jméno. Alojz Kopáčik nám vysvětlil bratislavské studijní programy oboru geodezie a kartografie a jejich kompatibilitu s programem EU.
Z Bratislavy do Brna to nemají zeměměřiči daleko a tak na příspěvek ve slovenštině navazoval obdobný referát Josefa Weigela v češtině. VUT Brno má bohaté zkušenosti s akreditacemi a v Brně mají navíc čuch na to, co se může stát s vojenským školstvím. Jak si jinak vysvětlit skutečnost, že VUT Brno má již nyní akreditovaný obor vojenská geodezie.
Referáty představitelů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního nejsou na akcích Českého svazu geodetů a kartografů tak časté, proto byl očekáván příspěvek předsedy Úřadu Karla Večeře. První muž českého katastru potěšil účastníky ujištěním, že do Evropské unie můžeme vstoupit s českým katastrem se vztyčenou hlavou, zvláště když jsme v našich zeměpisných šířkách a délkách za posledních deset let učinili významné změny směrem kupředu. Je jasné, že služby v oblasti pozemkových evidencí jsou v každé zemi výrazně ovlivněny podobou občanského práva a daňového systému. Tyto rozdílnosti jsou hluboké a vyúsťují až do rozdílného pojetí základních pojmů jako je například parcela. „Máme srovnatelný katastr s většinou zemí EU,“ dodal Večeře a pro srovnání,na jaké úrovni může být také katastr v zemích EU, vzpomenul Řecko. “Hledat prostor v Evropské unii k integraci v oblasti KN je velmi obtížné. Proto nepřekvapuje skutečnost, že oblast pozemkových evidencí dosud unijními předpisy není upravována,“ uzavřel přednášku jednačtyřicetiletý předseda ČÚZK.

V odpolední části následovaly přednášky podobného zaměření. Pedagog ze Západočeské univerzity Václav Čada vysvětloval problematiku geografických informačních systémů ve vyspělé informační společnosti. Za tu považuje i českou společnost, neboť se zmínil o Portálu veřejné správy, ve kterém se mu proti úvodní nabídce vytratila kapitola právních předpisů uvedených v plném znění. Nejdůležitější je podle Čady dobře vedená správa geodat a zejména zamezení vytváření duplicitních dat. Proto je také netrpělivě očekáván zákon o výměně dat ve státní správě. „Musíme si uvědomit, že koncový uživatel není odborníkem - kartografem, aby se ve složitějších mapových podkladech vyznal,“ zdůraznil Čada.
Příspěvek Svatopluka Sedláčka z VUT Brno byl filozofující. „Nemůžeme do výkazu výměr napsat, že plocha je 356 m x m nebo 536 m x m. Plocha musí být určena konkrétněji,“ narážel Sedláček na skutečnost, že v katastru je výměra pozemku nezávazný údaj. Sedláčkova esej na seminář patřila právě proto, že se při ní občas na tvářích jinak vážných posluchačů objevil úsměv.
Jiří Lechner a Jaroslav Šimek jsou pracovníci VÚGTK ve Zdibech, kteří mají ve své náplni speciální činnosti. Přednáška Jiřího Lechnera nazvaná Metrologické zajištění prací a kontrolní měření jako nástroje managementu jakosti v procesu výstavby byla srozumitelnější než dlouhá věta, kterou autor svoji práci nazval.
Jaroslav Šimek přednesl práci napsanou s kolegou Kosteleckým, která posluchačům poodhrnula tajemství koncepce technologii DGPS a RTK v resortu ‚ČÚZK. „Vybudování a provozovaní aktivní DGPS sítě ZCEPOS bude představovat vytvoření nového typu pravidelné služby se všemi souvisejícími atributy,“ vyděsil Šimek minimálně ty, kteří do té doby netušili, o co jde.
Přednáška Karla Sukupa z Geodisu Brno na někoho mohla působit stejným dojmem, jako v šedesátých letech zapůsobil na mnohé český fantastický film Ikárie XB 1. Jen považte, co bude za pár let asi zeměměřič dělat, když už nyní lze objednat letadlo, na jehož palubě umístěný nepřetržitě skenující přístroj dokáže za sekundu naměřit a zaregistrovat nad vybraným územím tolik bodů, že stejného počtu měření nedosáhne klasicky ani za dva roky. Jaké jsou možnosti využití této mašinky budoucnosti v praxi, lze zatím jen tušit. Prostě až nad vámi poletí jednoho dne vrtulník s leteckým laserscanem, budete si moci říci: „Už jsem zaměřen a navíc v 3D.“
Seznam vystavovatelů, kteří na doprovodné výstavě předváděli své programy a jejich aplikace, přístroje a zařízení, připomínal vytržený list z telefonního seznamu. Naštěstí kromě firem od písmene G jako jsou Gefos Praha, Geodetické centrum Pardubice, Geodis Brno, Geotronics Praha a Geus Praha tu byli ještě vystavovatelé v abecedě odjinud jako HSI Praha a v plénu se prezentoval krátkou přednáškou Josef Hnojil z Intergraphu.

„Byly to v poslední době možná nejlepší Geodetické informační dny v Brně, třebaže se scvrkly do jediného dne,“ hodnotil podzimní setkání asi 100 zeměměřičů předseda ČSGK Petr Polák.

Ing. Petr Skála skala@lf.czu.cz
(vyvěšeno dne 27.11.2003)